V srpnu 2021 sledovala celá Evropa se zatajeným dechem dění v Afghánistánu. Tálibán, radikální islamistické hnutí, během několika týdnů ovládl téměř celou zemi a hlavní město Kábul padlo rychleji, než kdokoliv čekal. Pro stovky Čechů i tisíce Afghánců spolupracujících s českými institucemi a armádou se z minuty na minutu změnil život v boj o přežití. Záchranné repatriační operace byly logistickým, bezpečnostním i diplomatickým oříškem. Jedním z klíčových lidí, kteří organizovali návrat českých občanů a spolupracovníků z Afghánistánu, byl generálmajor Karel Řehka. V následujícím článku přinášíme pohled na zákulisí těchto dramatických dnů, principy repatriací a odpověď na často diskutovanou otázku: kdo vlastně tyto akce platí?
Afghánská krize 2021: Kdo a proč potřeboval evakuaci?
V polovině srpna 2021 se situace v Afghánistánu dramaticky zhoršila. Tálibán obsazoval provincii za provincií a 15. srpna překvapivě rychle vstoupil do Kábulu. Okamžitě se začali formovat zástupy před západními ambasádami a letištěm v naději na poslední lety do bezpečí. V ohrožení nebyli jen diplomaté, ale i civilisté, humanitární pracovníci, novináři a především Afghánci, kteří v uplynulých dvaceti letech spolupracovali s NATO či jednotlivými státy.
Pro Českou republiku to znamenalo potřebu rychlé evakuace: - Přibližně 100 českých občanů včetně diplomatů, civilistů a pracovníků rozvojových projektů. - Desítky Afghánců, kteří pracovali jako tlumočníci, strážci, logistici nebo administrativní podpora pro české vojáky, policisty a civilní experty. - Jejich rodiny – v některých případech čítající i více než 10 osob na spolupracovníka.Zájem o evakuaci projevilo podle Ministerstva zahraničních věcí ČR přes 200 lidí. Pro srovnání: Německo evakuovalo více než 5300 osob, Francie 3000 a Polsko 1300 lidí.
Generál Řehka: Koordinátor a stratég repatriací
Do čela repatriačního týmu byl postaven generálmajor Karel Řehka, tehdejší ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a bývalý velitel speciálních sil. Řehka měl zkušenosti z předchozích misí v Afghánistánu a znal místní prostředí i rizika. V rozhovorech popisoval, že klíčová byla rychlost, utajení a maximální bezpečnost: "Každý den znamenal větší riziko. Informace, koho převážíme, musely zůstat v co nejužším kruhu."
Evakuace probíhala v těsné spolupráci s armádou, ministerstvem zahraničí i spojeneckými státy. Čeští vojáci a bezpečnostní experti museli: - Identifikovat osoby vhodné k evakuaci a připravit seznamy. - Organizovat přesun těchto lidí na letiště v Kábulu, často přes překážky a kontrolní stanoviště. - Zajistit bezpečné nástupní místo a kapacitu vojenských letounů.Jedna z největších výzev byla podle Řehky právě logistika v chaotickém a nebezpečném prostředí – zejména v posledních dnech, kdy Tálibán ovládal téměř všechny přístupové cesty.
Průběh českých repatriací: čísla, lety a příběhy
Mezi 15. a 20. srpnem 2021 uskutečnila česká armáda tři repatriační lety. Každý z nich znamenal dramatický závod s časem i byrokracií.
Konkrétní data: - První let: 15. srpna, evakuoval 46 lidí. - Druhý let: 16. srpna, dalších 87 lidí. - Třetí let: 18. srpna, 62 lidí.Celkem bylo evakuováno 195 osob – nejen Čechů, ale také Afghánců spolupracujících s českými složkami a jejich rodin. Tito lidé byli po příletu do Prahy krátce prověřeni policií a následně přemístěni do ubytovacích zařízení.
Příklady konkrétních osudů: - Tlumočník Ahmad, který pomáhal českým vojákům, se do poslední chvíle skrýval se svou rodinou. "Věděli jsme, že pokud se nedostaneme na letiště, Tálibán nás najde," popsal po příletu. - Rodina s pěti dětmi, která spolupracovala se zdravotnickou misí, musela v chaotickém davu čekat přes 12 hodin, než se dostala do bezpečí letadla.Pro srovnání s ostatními státy přinášíme tabulku:
| Země | Evakuovaných osob (srpen 2021) | Počet repatriačních letů |
|---|---|---|
| Česká republika | 195 | 3 |
| Německo | 5300 | 37 |
| Francie | 3000 | 16 |
| Polsko | 1300 | 10 |
Kdo platí repatriační operace?
Jednou z nejčastějších otázek, která v souvislosti s afghánskou krizí padala, je financování repatriací. Jde totiž o mimořádně nákladné a logisticky složité akce. Jak to tedy je v případě České republiky?
1. $1: Veškeré náklady na repatriační operace nese český stát, konkrétně Ministerstvo obrany a Ministerstvo zahraničních věcí. Peníze jsou čerpány z rozpočtových rezerv na krizové situace. 2. $1: Jediný let vojenským letounem Casa nebo Airbus A319 stojí včetně paliva, posádek a logistiky od 1 do 3 milionů Kč. Celkové přímé náklady na tři lety a následnou péči o evakuované odhadlo Ministerstvo obrany na 10–15 milionů Kč. 3. $1: Čeští občané i afghánští spolupracovníci evakuovaní v rámci repatriačních letů nic nehradí. Česká republika tímto krokem nejen splnila morální závazky, ale také posílila svoji důvěryhodnost v zahraničí. 4. $1: V některých případech si státy vzájemně vypomáhaly – např. Francie převezla několik českých občanů, Německo afghánské spolupracovníky více států. V těchto případech si státy náklady zpravidla neúčtují, jde o projev solidarity.Jak probíhá repatriace v praxi: od rozhodnutí po návrat domů
Záchranná repatriační operace není jen o letu z bodu A do bodu B. Jde o komplexní proces, který začíná dlouho před samotným letem a končí až návratem evakuovaných do běžného života.
Klíčové kroky repatriace: - $1: Prověřují se identity, bezpečnostní rizika a nároky na evakuaci. - $1: V krizové situaci je nutné použít šifrované aplikace a různé metody kontaktu, aby se zabránilo úniku citlivých informací. - $1: Nejrizikovější fáze, kdy je třeba zajistit bezpečný průchod přes kontrolní stanoviště a chaos okolo letiště. - $1: Dochází k poslední kontrole seznamu, ověření totožnosti a bezpečnostní kontrole. - $1: Po příletu do ČR následuje krátké karanténní opatření (kvůli pandemii COVID-19), zdravotní prohlídka a rozhovory s policií.Důležitým aspektem je i psychologická podpora – mnozí evakuovaní prožili trauma a potřebují pomoc s adaptací. Stát proto nabízí integrační programy, jazykové kurzy a asistenci při hledání práce.
Repatriace do budoucna: Lekce z afghánské operace
Afghánská zkušenost ukázala, že rychlá repatriace je otázkou národní prestiže i bezpečnosti. Generál Řehka v následných rozhovorech upozorňoval na několik zásadních bodů: - $1: Česká republika by měla mít pro krizové situace připraveny seznamy občanů v rizikových oblastech a rychlý komunikační systém. - $1: Výměna informací a sdílení letadel se ukázaly jako klíčové pro úspěšnou evakuaci většího počtu osob. - $1: Bez pomoci místních Afghánců by české mise nebyly možné. Nenechat je napospas je nejen otázkou etiky, ale i signálem pro budoucí spolupráci v jiných zemích.Ministerstvo obrany i zahraničí deklarují, že jsou připravené podobnou akci zopakovat, pokud by se čeští občané ocitli v ohrožení v jiných částech světa. V roce 2022 např. česká vláda nabídla pomoc při evakuaci Ukrajinců prchajících před válkou – i zde se osvědčily zkušenosti z afghánské krize.
Shrnutí: Co znamenala repatriace z Afghánistánu pro Česko?
Repatriační operace z Afghánistánu byla pro Českou republiku významnou zkouškou schopnosti chránit své občany a plnit závazky vůči spojencům i místním spolupracovníkům. Rychlá a efektivní reakce, v čele s generálem Karlem Řehkou, zabránila tragédii desítek lidí a posílila obraz Česka jako spolehlivého partnera. Ukázalo se, že dobře připravené krizové plány, spolupráce mezi složkami a ochota nést náklady na záchranu životů jsou klíčové hodnoty, které mají přesah i do budoucnosti. Otázka, kdo repatriace platí, je jasná – jde o investici státu do ochrany svých občanů a prestiže.
