Andrej Babiš, bývalý český premiér a předseda hnutí ANO, v posledních týdnech vyvolal rozruch svými výroky k aktuální situaci na Blízkém východě a obavami z dalšího růstu cen plynu v Evropě. V době, kdy svět sleduje dramatické události v Izraeli a Gaze, se Babiš ostře vyjádřil k vojenským operacím Izraele a zároveň upozornil na možné dopady konfliktu na české domácnosti a firmy. Jaký je kontext těchto obav, co konkrétně Babiš řekl a jaké jsou reálné vyhlídky pro ceny energií v Česku v roce 2024? Podívejme se na aktuální fakta a souvislosti.
Babiš: Vysoké ceny plynu mohou ohrozit české domácnosti a průmysl
Andrej Babiš již během svého působení ve vládě často upozorňoval na citlivost české ekonomiky vůči výkyvům cen energií. V posledním veřejném vystoupení navázal na tuto linii a komentoval rostoucí ceny plynu na evropských trzích. Podle dat Evropské agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) vzrostla v dubnu 2024 cena plynu na burze TTF v Nizozemsku o 22 % oproti začátku roku. Zatímco v lednu 2024 se cena pohybovala kolem 30 eur za megawatthodinu (MWh), v polovině května už atakovala hranici 37 eur.
Důvodem je kombinace několika faktorů: klesající zásoby v evropských skladech, nižší dovoz LNG z USA kvůli technickým problémům a nejistota pramenící z geopolitického napětí. Babiš varoval, že další růst cen by mohl znamenat zvýšené účty za energie jak pro běžné občany, tak pro český exportně orientovaný průmysl. Podle jeho slov „vláda musí situaci pečlivě sledovat a připravit krizové scénáře“. V roce 2022, v době energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu, vzrostly účty domácností v Česku za plyn až o 70 %. Podle Babiše by podobný scénář mohl být opět aktuální, pokud by se konflikt na Blízkém východě dále vyhrocoval.
Konflikt v Izraeli: Nepochopitelný útok a jeho globální dopady
Babiš v souvislosti s květnovou ofenzivou izraelské armády v Rafahu na jihu Pásma Gazy označil útok za „zcela nepochopitelný“. Podle něj kroky Izraele dále destabilizují situaci v regionu a ohrožují šance na mírové řešení. Toto prohlášení vyvolalo vlnu reakcí — zatímco část politiků kritizovala Babišův postoj jako jednostranný, jiní upozorňovali na humanitární krizi v Gaze.
Dle dat OSN si izraelská ofenziva od října 2023 vyžádala přes 35 000 obětí na palestinské straně, z toho podle palestinského ministerstva zdravotnictví tvoří více než 40 % děti. Izraelská vláda argumentuje nutností zničit infrastrukturu hnutí Hamás po teroristickém útoku ze 7. října 2023, kdy bylo zabito přes 1 200 Izraelců a stovky byly zajaty. Babiš však tvrdí, že „masivní vojenské operace nejsou cestou k míru“ a že následky mohou zasáhnout i Evropu — zejména v oblasti migrace a bezpečnosti, ale také v oblasti energetiky.
Jak souvisí konflikt na Blízkém východě s cenami plynu?
Blízký východ je klíčový region pro globální energetický trh. Ačkoliv Izrael a Palestina nejsou hlavními exportéry plynu, širší destabilizace regionu může ovlivnit ceny surovin na světových trzích. Například v roce 2023 pocházelo více než 20 % světových zásob zemního plynu z oblasti Perského zálivu, především z Kataru, Íránu a Saúdské Arábie.
V případě vyostření konfliktu hrozí omezení transportních tras, například přes Suezský průplav nebo klíčové ropné a plynové terminály na pobřeží východního Středomoří. V lednu 2024 byla například na tři dny přerušena těžba v izraelském nalezišti Tamar, které denně dodává až 10 milionů krychlových metrů plynu. Přerušení mělo okamžitý efekt na ceny na evropských burzách, kde cena plynu vyskočila o 7 % během jediného dne.
Pro české domácnosti a firmy je klíčové, že jakákoli nejistota na trzích znamená rychlý přenos do koncových cen, protože Evropa je závislá na dovozu LNG a potrubního plynu z rizikových oblastí.
Srovnání: Vývoj cen plynu v Česku a Evropě (2022–2024)
Následující tabulka ukazuje, jak se vyvíjely průměrné ceny plynu pro domácnosti v Česku oproti evropskému průměru v posledních třech letech:
| Rok | Česko (Kč/MWh) | EU průměr (Kč/MWh) | Meziroční změna Česko (%) |
|---|---|---|---|
| 2022 | 2 880 | 2 660 | +68 |
| 2023 | 2 420 | 2 320 | -16 |
| 2024 (odhad) | 2 700 | 2 450 | +12 |
Zdroj: Eurostat, Energetický regulační úřad
Jak je patrné, v roce 2022 ceny dramaticky vzrostly. V roce 2023 došlo k částečné stabilizaci, ale aktuální odhady pro rok 2024 naznačují opětovný růst, což potvrzuje Babišovy obavy. Česká republika je navíc stále více závislá na dovozu LNG, což znamená větší citlivost na globální výkyvy.
Politické reakce v Česku: Rozdělená scéna a tlak na vládu
Babišovy výroky rozpoutaly debatu nejen v médiích, ale i napříč politickým spektrem. Vládní představitelé v čele s premiérem Petrem Fialou odmítli tvrzení, že by Česká republika byla na další energetickou krizi nepřipravena. Ministr průmyslu Jozef Síkela opakovaně zdůrazňuje, že zásobníky plynu jsou v polovině května 2024 naplněny z více než 70 %, což je nad evropským průměrem. Podle Síkely má Česko zajištěny dodávky plynu minimálně do konce příští topné sezóny.
Opozice naopak využívá situace k tlaku na vládu, aby posílila podporu pro domácnosti a malé firmy. V roce 2023 stát vynaložil na kompenzace cen energií více než 30 miliard korun. Babiš požaduje, aby vláda s podobnými opatřeními počítala i letos, pokud se ceny budou dále zvyšovat. V některých krajích, například v Moravskoslezském, dosahuje podíl domácností ohrožených energetickou chudobou až 12 %.
Možná řešení: Jak ochránit spotřebitele před růstem cen?
Experti se shodují, že klíčem k ochraně českých spotřebitelů je diverzifikace dodávek, podpora úspor energie a flexibilní sociální opatření. V posledních dvou letech se Česku podařilo snížit závislost na ruském plynu z více než 95 % v roce 2021 na méně než 10 % v roce 2024. Hlavními zdroji jsou nyní LNG z Belgie, Nizozemska a Německa.
Dalším krokem je investice do obnovitelných zdrojů a zateplování budov, což podle Ministerstva životního prostředí v průměru snižuje spotřebu plynu o 20–30 %. Program Nová zelená úsporám již v roce 2023 využilo přes 80 000 domácností, což je rekordní číslo.
Pro případ dalšího prudkého růstu cen je ve hře možnost dočasného zastropování cen plynu, případně rozšíření přímé podpory nejzranitelnějším skupinám obyvatel. To však znamená značné nároky na státní rozpočet, který už nyní čelí deficitu přes 250 miliard korun.
Shrnutí: Co dál s cenami plynu a postojem k Blízkému východu?
Výroky Andreje Babiše o riziku růstu cen plynu mají oporu v aktuálních tržních datech a zkušenostech z minulých let. Přestože Česká republika učinila významné kroky ke zvýšení energetické bezpečnosti, zůstává součástí evropského trhu, který je citlivý na geopolitické otřesy. Konflikt na Blízkém východě, ať už jej hodnotíme jakkoli, má reálný potenciál ovlivnit ceny energií i v českých domácnostech.
Politická debata se nadále povede o tom, jaká opatření jsou nejefektivnější: zda více investovat do úspor a obnovitelných zdrojů, nebo sáhnout po přímé finanční pomoci. Jisté je, že energetická bezpečnost a stabilita cen zůstávají jedním z klíčových témat pro českou společnost i v roce 2024.
