Evropa váhá s pomocí USA. Potřebuje Trumpa, ale chce si zachovat tvář
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy americkými procházejí v roce 2024 zásadní zkouškou. Na obzoru je možný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, což vyvolává v evropských metropolích směsici obav, nadějí i diplomatického manévrování. Evropa si je vědoma své závislosti na Americe, ať už jde o bezpečnost, obchod či technologickou spolupráci, ale současně čelí tlaku své veřejnosti i politických elit na větší nezávislost a zachování vlastní identity. Tento článek rozebírá, proč Evropa váhá s posílením transatlantických vztahů, jak se snaží vyvažovat vlastní zájmy a jak by vítězství Donalda Trumpa mohlo změnit pravidla hry.
Transatlantické partnerství: Závislost i snaha o větší autonomii
Evropa a Spojené státy tvoří ekonomicky i bezpečnostně nejdůležitější spojenectví moderních dějin. Evropská unie a USA společně generují asi 42 % světového HDP. V roce 2023 dosáhl obchod mezi EU a USA rekordních 1,2 bilionu eur. Zároveň 70 % evropské vojenské obrany je stále zajišťováno prostřednictvím NATO, jehož nejsilnějším členem jsou právě Spojené státy.
Přesto v Evropě narůstá tlak na větší strategickou autonomii. Francouzský prezident Emmanuel Macron opakovaně hovořil o „evropské suverenitě“ a potřebě budovat vlastní obranné kapacity. Německo v roce 2023 navýšilo obranný rozpočet o 30 %, což je největší skok od studené války. I země střední a východní Evropy, které patří k největším zastáncům americké vojenské přítomnosti, se začínají připravovat na možnost, že USA svou ochranu omezí.
Pro srovnání:
| Ukazatel | EU | USA |
|---|---|---|
| Podíl na světovém HDP (2023) | 18 % | 24 % |
| Výdaje na obranu (% HDP, 2023) | 1,7 % | 3,5 % |
| Počet vojáků v aktivní službě | 1,4 milionu | 1,3 milionu |
| Vývoz/vývozní partnerství | USA: 18% exportu z EU | EU: 17% exportu z USA |
Tato čísla ukazují, že ačkoliv je Evropa ekonomicky silná, v oblasti bezpečnosti stále závisí na americké ochraně a technologickém vedení.
Donald Trump: Riziko i příležitost pro Evropu
Donald Trump v průběhu svého prvního prezidentského období (2017–2021) často kritizoval evropské spojence za „parazitování“ na americké ochraně. Hrozil omezením vojenské podpory NATO, požadoval zvýšení evropských obranných výdajů a několikrát označil EU za „ekonomického protivníka“. Při nedávných předvolebních vystoupeních opět naznačil, že by USA nemusely automaticky bránit evropské státy, pokud neplní své závazky.
Pro Evropu je tato rétorika alarmující, ale zároveň motivuje ke změnám. Některé země, například Polsko nebo pobaltské státy, zrychlují modernizaci armády a navyšují výdaje na obranu nad minimální hranici 2 % HDP, kterou požaduje NATO. Česká republika tento cíl dosáhla poprvé v roce 2024. Naproti tomu státy jako Itálie nebo Španělsko zůstávají pod touto hranicí.
Trumpův možný návrat je vnímán jako šance i riziko. Evropané chtějí zachovat silné vztahy s USA, ale zároveň se obávají nepředvídatelných kroků a možné eskalace obchodních sporů či omezení vojenské podpory Ukrajině. V průzkumu Eurobarometr z ledna 2024 uvedlo 62 % Evropanů, že by se Trumpův návrat mohl negativně projevit na vztazích EU-USA.
Evropská diplomacie: Balancování mezi pragmatismem a hodnotami
Evropské státy se v posledních měsících snaží Trumpa „předběhnout“ a připravit si půdu pro možné změny v americké zahraniční politice. V zákulisí probíhají intenzivní jednání o posílení evropské obrany, investicích do technologií a energetické nezávislosti.
Německo a Francie například v únoru 2024 oznámily společný fond na podporu vojenských inovací ve výši 6 miliard eur. EU zároveň zrychluje projekty na diverzifikaci energetických zdrojů, aby minimalizovala dopady případných změn americké energetické politiky.
Na druhé straně ale evropská diplomacie musí brát v úvahu vnitropolitické tlaky. Evropská veřejnost je rozdělená: část společnosti považuje USA za klíčového partnera, jiná část vnímá americkou politiku kriticky, ať už kvůli otázkám klimatu, globálního obchodu nebo migrace.
Zajímavý je postoj Velké Británie, která po brexitu klade větší důraz na bilaterální vztahy s USA. Podle britského think-tanku Chatham House by až 74 % britských firem uvítalo obnovení obchodní dohody s USA, ale pouze 41 % obyvatel věří, že by Trumpova Amerika byla spolehlivým spojencem.
Evropa vs. Amerika: Rozdíly v prioritách a pohledu na svět
Evropa a Spojené státy se liší nejen ve stylu vedení politiky, ale i v klíčových prioritách. USA pod Trumpem prosazují „America First“ – důraz na vlastní zájmy, protekcionismus a snižování závazků v zahraničí. Naproti tomu EU klade důraz na multilaterální spolupráci, klima, lidská práva a dodržování mezinárodních dohod.
Tato rozdílnost se ukázala například v postoji k válce na Ukrajině. Zatímco Bidenova administrativa poskytla Ukrajině od února 2022 vojenskou pomoc v hodnotě přes 75 miliard dolarů, Trump a část republikánů v Kongresu opakovaně blokují další balíky podpory. V Evropě je i přes únavu z války stále silný konsenzus o nutnosti pomáhat Ukrajině, zejména mezi zeměmi sousedícími s Ruskem.
V otázkách klimatu například EU pokračuje v Zelené dohodě (Green Deal), zatímco Trumpova administrativa v minulosti odstoupila od Pařížské dohody a omezila řadu ekologických opatření. Tato rozdílnost může v případě Trumpova návratu opět rozdělit transatlantické spojenectví.
Scénáře pro Evropu: Mezi spoluprací a vlastní cestou
Jaké možnosti má Evropa ve vztahu k USA a možné Trumpově administrativě? Analytici se shodují na třech hlavních scénářích:
1. $1 Evropa se smíří s Trumpovým stylem a bude s USA spolupracovat tam, kde je to možné – například v boji proti terorismu, obchodu či technologických inovacích. V ostatních oblastech bude Evropané více tlačit na vlastní řešení. 2. $1 EU začne výrazněji investovat do vlastní obrany, energetiky a digitálních technologií. Omezí závislost na USA a bude se více orientovat i na jiné partnery, například Japonsko nebo Jižní Koreu. 3. $1 V případě radikálních kroků ze strany USA (například omezení podpory NATO či vyhrocení obchodních sporů) může dojít k částečnému ochlazení vztahů a hledání nových aliancí.Průzkum think-tanku European Council on Foreign Relations z března 2024 ukazuje, že 58 % evropských politiků preferuje „opatrnou spolupráci“ s USA, zatímco 32 % by upřednostnilo větší nezávislost EU na Americe.
Shrnutí: Budoucnost evropsko-amerických vztahů v nejistotě
Evropa stojí na křižovatce. Potřebuje Spojené státy jako garanta bezpečnosti a klíčového obchodního partnera, ale zároveň se nechce stát pouhým pasivním příjemcem amerických rozhodnutí. Možný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vyvolává obavy i snahu o větší soběstačnost. Evropské státy zvyšují obranné rozpočty, posilují diplomatickou i technologickou spolupráci a hledají nové cesty k diverzifikaci své závislosti.
Současně však Evropa nechce ztratit tvář: usiluje o zachování hodnot, které ji definují, jako jsou multilateralismus, ochrana klimatu a důraz na lidská práva. V následujících měsících bude evropská diplomacie více než kdy jindy balancovat mezi pragmatismem a principy. Výsledek bude záviset nejen na tom, kdo bude v Bílém domě, ale i na schopnosti Evropy jednat jednotně a odhodlaně.
