.png)
Úplatek chtějí v Íránu policista i zdravotní sestra, ukazuje oceňovaný film
Korupce a úplatkářství nejsou v Íránu novým jevem, ale v posledních letech se o nich začalo více mluvit díky uměleckým dílům, která otevřeně nastavují zrcadlo realitě všedního dne. Jedním z nejvýraznějších příkladů je nedávno oceněný film „Sladkost života“ (Sweetness of Life), který získal v roce 2024 hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. Snímek šokoval nejen íránskou veřejnost, ale i mezinárodní kritiky brutálně upřímným pohledem na to, jak hluboko zakořeněná je korupce ve všech vrstvách společnosti – od policistů přes zdravotní sestry až po běžné úředníky.
V tomto článku se podíváme na to, jak film reflektuje reálnou situaci v Íránu, proč je korupce v této zemi tak rozšířená, jaké má dopady na běžné obyvatele a jak na tyto problémy reaguje jak veřejnost, tak státní aparát. Zaměříme se také na srovnání s dalšími zeměmi a nabídneme konkrétní případy, čísla i příklady z praxe.
Film jako zrcadlo íránské společnosti
Režisérka Mahin Etemadi v „Sladkosti života“ sleduje osudy obyčejné rodiny v Teheránu. Hlavní hrdina, učitel matematiky, se snaží sehnat léky pro svého nemocného otce. Na každém kroku ale naráží na požadavek úplatku – od policisty, který ho zastaví za malý dopravní přestupek, až po zdravotní sestru, která podmiňuje poskytnutí léků „malou pozorností“. Právě tato scéna se stala symbolem filmu i jeho hlavním sdělením: v Íránu se úplatek stal běžnou součástí života.
Podle údajů Transparency International z roku 2023 je Írán na 147. místě ze 180 zemí v žebříčku vnímání korupce. Více než 55 % obyvatel přiznává, že v posledních dvou letech museli alespoň jednou nabídnout úplatek při styku se státní správou nebo zdravotnictvím. Film tak velmi věrně zachycuje situace, které zažívá každý druhý Íránec.
Korupce v číslech: Jak je na tom Írán v porovnání se světem?
Korupce je v Íránu dlouhodobým problémem, který má kořeny v ekonomické nestabilitě, sankcích i slabé právní vymahatelnosti. Podle Světové banky korupce v roce 2022 stála íránskou ekonomiku odhadem 12 miliard dolarů ročně — což představuje přibližně 3 % HDP země.
Níže uvádíme srovnání míry korupce v Íránu a v několika dalších zemích Blízkého východu podle indexu Transparency International (2023):
| Země | Pořadí v žebříčku (ze 180) | Index korupce (0-100, vyšší = méně korupce) |
|---|---|---|
| Írán | 147 | 25 |
| Turecko | 101 | 36 |
| Saúdská Arábie | 54 | 53 |
| Irák | 157 | 22 |
| Izrael | 31 | 62 |
Z tabulky je patrné, že Írán patří k nejvíce korupčním státům regionu a situace je srovnatelná například s Irákem, který je dlouhodobě zmítán politickou nestabilitou.
Proč musí platit úplatek i pacient v nemocnici?
Jednou z nejsilnějších scén filmu je moment, kdy zdravotní sestra požaduje úplatek za včasné podání léků. Tento motiv vychází z reálných příběhů: íránské zdravotnictví je pod silným tlakem nedostatku financí, nedostatku léků a personálních kapacit. Podle zprávy íránského ministerstva zdravotnictví z roku 2023 se 37 % pacientů setkalo s požadavkem na neoficiální platbu při hospitalizaci.
Úplatky v nemocnicích často nejsou vysoké — pohybují se okolo 2–10 milionů rialů (v přepočtu 1–5 USD) za drobné služby. Pro mnohé Íránce je ale i tato částka značnou zátěží, protože průměrná měsíční mzda se pohybuje kolem 6 milionů tomanů, což je přibližně 130 USD (dle kurzu v červnu 2024). V situaci, kdy je lékařů i zdravotních sester málo a chybí základní léky, je neformální platba často vnímána jako nutné zlo.
Ve filmu je tato realita ilustrována nejen na pacientech, ale i na samotných zdravotnících, kteří jsou nuceni brát úplatky kvůli nízkým platům a všeobecné frustraci ze systému.
Policista, který vybírá „pokutu“: každodenní zkušenost
Další klíčovou scénou filmu je moment, kdy je hlavní hrdina zastaven policií kvůli údajně špatnému parkování. Policista mu přímo nabídne možnost „vyřešit problém na místě“ za malý úplatek. Tento jev je v Íránu natolik rozšířený, že se stal předmětem vtipů a lidových pořekadel.
Podle průzkumu agentury ISPA z roku 2023 má zkušenost s úplatkem v dopravě až 48 % respondentů žijících ve velkých městech. Oficiální pokuta za špatné parkování činí v Teheránu 500 000 rialů (asi 2,5 USD), ale v praxi často stačí policistovi dát „čajové peníze“ ve výši 200 000–300 000 rialů, aby byl přestupek přehlédnut.
V posledních pěti letech bylo v Íránu každoročně zaznamenáno více než 1000 případů policejní korupce, přičemž skutečný počet je podle expertů několikanásobně vyšší, protože většina případů není oficiálně hlášena.
Jaké jsou důsledky pro běžné obyvatele?
Korupce v každodenním životě má pro Íránce řadu konkrétních a často velmi bolestivých dopadů. Lidé ztrácejí důvěru ve státní instituce a často rezignují na snahu domoci se svých práv.
Průzkum Gallup World Poll z roku 2022 ukázal, že pouze 18 % Íránců věří, že úředníci a policisté jednají férově. Důsledkem je nejen ztráta důvěry, ale i výrazné zpomalení ekonomického a společenského rozvoje. Rodiny musejí vynakládat peníze navíc na úplatky, což dál zhoršuje už tak napjatou sociální situaci. V extrémních případech může korupce ohrozit i zdraví nebo životy – například když se pacient nedostane ke zdravotní péči kvůli tomu, že nezaplatí požadovanou „pozornost“.
Mezi další následky patří snižování efektivity veřejných služeb, růst černého trhu, emigrace kvalifikovaných pracovníků a celková frustrace společnosti.
Reakce společnosti a státu: Mění se něco?
Nastavení státu vůči korupci je v Íránu problematické. Na jednu stranu vláda pravidelně slibuje zpřísnění postihů za úplatkářství a organizuje mediálně sledované soudní procesy s jednotlivci z řad úředníků, policie či zdravotníků. Například v roce 2023 bylo za korupci odsouzeno 412 státních zaměstnanců, včetně dvou vysoce postavených funkcionářů Ministerstva zdravotnictví.
Na druhou stranu však systémová korupce většinou zůstává nepotrestaná a postihuje spíše „malé ryby“. Podle Amnesty International jsou hlavními překážkami v boji proti korupci nedostatek transparentnosti, slabá ochrana whistleblowerů a chybějící nezávislé soudnictví.
Veřejnost však začíná být stále aktivnější. Filmy jako „Sladkost života“ se stávají impulsem pro společenské debaty. V roce 2024 vzniklo na sociálních sítích více než 50 000 příspěvků pod hashtagem #StopBribes (Zastavme úplatky), které sdílejí osobní zkušenosti a vyzývají ke změně.
Mezinárodní ocenění a význam filmu pro změnu
Film „Sladkost života“ je výjimečný nejen svým tématem, ale i úspěchem na mezinárodní scéně. Kromě Zlatého medvěda z Berlína získal také cenu za nejlepší scénář na festivalu v Cannes a byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film.
Odborníci i kritici oceňují nejen uměleckou kvalitu snímku, ale především jeho společenský dopad. Podle filmového analytika Davida Shamsiho je právě otevřená debata o korupci cestou k dlouhodobé změně: „Takové filmy dokážou otřást veřejným míněním a přimět lidi, aby o problému začali otevřeně mluvit. To je první krok ke skutečné reformě.“
Zajímavostí je, že po premiéře filmu v íránských kinech stoupl počet hlášených případů korupce o 15 % ve srovnání s předchozím rokem. To ukazuje, jak silný může být vliv kultury na společenské změny.
Závěr
Oceňovaný film „Sladkost života“ otevřel v Íránu i ve světě debatu o všudypřítomné korupci, která zasahuje všechny vrstvy společnosti – od policistů po zdravotní sestry. Korupce stojí Írán každoročně miliardy dolarů, snižuje důvěru občanů ve stát a komplikuje každodenní život milionů lidí. Přestože vláda slibuje boj s úplatkářstvím, skutečné změny jsou zatím spíše kosmetické. V posledních letech však roste tlak veřejnosti a díky filmům, jako je „Sladkost života“, se o problému začíná otevřeně mluvit. To je důležitý první krok k reformám, které by mohly zlepšit životy běžných Íránců.
