Rusko že není nepřítel? Okamura se asi necítí být Čechem, říká generál Šedivý
Debata o vztahu Česka k Rusku nabírá v roce 2024 na obrátkách. Výroky některých politiků — konkrétně předsedy SPD Tomia Okamury — o tom, že Rusko není pro Českou republiku nepřítelem, vyvolaly ostré reakce. Odpověď generála Jiřího Šedivého, bývalého náčelníka Generálního štábu AČR, byla nekompromisní: "Okamura se asi necítí být Čechem." Co stojí za touto kontroverzí? Jak vypadá postoj české společnosti a jaká jsou fakta o ruské zahraniční politice vůči Evropě a Česku? A proč jsou podobné výroky nebezpečné nejen pro české bezpečnostní zájmy, ale i pro společenskou soudržnost?
V tomto článku rozebereme, co přesně se stalo, jak reagovali experti, co ukazují aktuální data o vztazích mezi Českem a Ruskem a proč je tato debata v roce 2024 stále důležitější.
Jak vznikla kontroverze kolem výroku o Rusku
Na jaře 2024 vystoupil Tomio Okamura, předseda hnutí SPD, v několika médiích s tvrzením, že Rusko není pro Českou republiku nepřítelem. Podle něj by se Česká republika neměla zapojovat do "protiruské hysterie" a měla by usilovat o pragmatické vztahy s Moskvou. Okamura dokonce navrhl, že by Česko mělo zrušit některé sankce vůči Rusku, protože podle něj poškozují více české exportéry než samotné Rusko.
Tato slova vyvolala velmi silné reakce. Generál Jiří Šedivý, který vedl Armádu České republiky v letech 1998–2002, označil Okamurův postoj za nepochopitelný a v rozporu s českými národními zájmy. "Jestli někdo říká, že Rusko není nepřítel, v situaci, kdy Rusko vede útočnou válku proti sousednímu státu a otevřeně hrozí Evropě, tak se asi necítí být Čechem," uvedl Šedivý v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Kontext těchto výroku je zásadní: v roce 2024 trvá ruská agrese proti Ukrajině už třetím rokem. Rusko je v Evropě vnímáno jako bezpečnostní hrozba, což potvrzují i oficiální dokumenty NATO a Evropské unie.
Vztahy Česka a Ruska: Historie a současnost v číslech
Česko-Ruské vztahy prošly od roku 1989 několika zásadními změnami. Do roku 2014 byla Česká republika jedním z největších podporovatelů dialogu se Ruskem, obchodní výměna dosahovala v roce 2013 hodnoty 13,5 miliardy dolarů. Po anexi Krymu a vypuknutí války na východní Ukrajině ale došlo k obratu.
V roce 2021 ještě více ochladily vztahy kauza Vrbětice, kdy čeští vyšetřovatelé jednoznačně označili ruské agenty za původce výbuchů muničních skladů na Moravě. Následovalo vyhoštění desítek ruských diplomatů a dramatické omezení ambasádních kontaktů.
V roce 2023 klesl objem česko-ruského obchodu na méně než 2,1 miliardy dolarů, což je propad o více než 80 % oproti předchozí dekádě. Ruské zastupitelské úřady v Praze i Moskvě fungují v minimálním režimu a naprostá většina českých firem ukončila své aktivity v Rusku.
| Rok | Objem obchodu (mld. USD) | Počet ruských diplomatů v ČR |
|---|---|---|
| 2013 | 13,5 | 140 |
| 2021 | 5,2 | 7 |
| 2023 | 2,1 | 6 |
Data jasně ukazují, že vztahy jsou na bodu mrazu. Podle průzkumu Medianu z února 2024 považuje 72 % Čechů Rusko za bezpečnostní hrozbu, což je nejvyšší číslo od roku 1999.
Proč je Rusko vnímáno jako bezpečnostní hrozba?
Ruská federace je v posledních letech vnímána v Evropě jako hlavní destabilizační faktor. Od roku 2014 se Rusko podílí na hybridních útocích (kybernetické útoky, dezinformační kampaně) a v roce 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu.
Podle zprávy Evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) z roku 2023 bylo 67 % všech kybernetických útoků na státní instituce v EU připisováno ruským aktérům nebo skupinám napojeným na ruský stát. Česká republika se stala terčem několika významných útoků, například v březnu 2023, kdy byla napadena e-mailová infrastruktura Úřadu vlády.
Kromě kybernetických aktivit je zde i přímé ohrožení vojenské: ruská armáda opakovaně provádí letecké a námořní provokace v Baltském, Černém i Severním moři, zasahuje do vnitřních záležitostí evropských států a podporuje extremistické skupiny v EU.
Významnou roli hraje i ruská propaganda a dezinformace. V roce 2022 bylo v Česku identifikováno více než 200 webů a sociálních účtů šířících prokremelskou propagandu, což potvrzuje zpráva Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra ČR.
Politický rozměr: Okamura a postoj SPD ve srovnání s ostatními stranami
Výroky Tomia Okamury nejsou v české politice zcela ojedinělé, ale SPD patří dlouhodobě k nejproruským stranám v Poslanecké sněmovně. Hnutí SPD opakovaně hlasovalo proti podpoře Ukrajiny, odmítlo poskytnout vojenskou pomoc a často kritizuje sankce vůči Rusku.
Naopak, vláda Petra Fialy (ODS) patří v rámci Evropské unie mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny. Česká republika poskytla od února 2022 do dubna 2024 Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě přes 9 miliard Kč. Podle žebříčku Kiel Institute (duben 2024) je Česká republika na 7. místě v pomoci Ukrajině v rámci EU v přepočtu na HDP.
Pro srovnání, podívejme se na postoj hlavních politických stran:
| Strana | Podpora vojenské pomoci Ukrajině | Postoj k sankcím proti Rusku | Postoj k ruské hrozbě |
|---|---|---|---|
| ODS (vládní) | Ano | Ano | Rusko je hrozba |
| ANO | Převážně Ano | Převážně Ano | Rusko je hrozba |
| SPD | Ne | Ne | Rusko není hrozba |
| Piráti | Ano | Ano | Rusko je hrozba |
| KDU-ČSL | Ano | Ano | Rusko je hrozba |
Podle průzkumu CVVM z března 2024 se 63 % voličů SPD domnívá, že by se Česko mělo "vrátit k normálním vztahům s Ruskem", zatímco u ostatních stran je tento názor výrazně menšinový.
Reakce expertů a společnosti: Proč jsou podobné výroky nebezpečné?
Bezpečnostní experti upozorňují, že relativizace ruské hrozby nahrává ruské propagandě a oslabuje českou pozici v rámci NATO a EU. Generál Šedivý i další odborníci (například bývalý šéf BIS Jiří Lang nebo bezpečnostní analytik Martin Jiránek) varují, že podobné výroky mohou demotivovat českou veřejnost v podpoře obranyschopnosti a solidarity s napadenými státy.
Podle studie think-tanku European Values z roku 2023 je Česko jednou z nejzranitelnějších zemí v EU vůči dezinformacím. Zhruba 31 % Čechů věří alespoň jedné z hlavních ruských narativů o válce na Ukrajině.
Výzkumníci také varují před tím, že podceňování ruské hrozby může vést ke snížení investic do obrany. Přitom v roce 2024 Česko plánuje zvýšit výdaje na obranu na 2 % HDP, což je poprvé v historii samostatné republiky.
Shrnutí: Proč je debata o ruské hrozbě stále aktuální
Debata o tom, zda je Rusko nepřítel, není pouze otázkou politických preferencí. Jde o otázku bezpečnosti, národní identity a zahraničněpolitické orientace. Výroky typu "Rusko není nepřítel" jsou v ostrém kontrastu s realitou: Rusko vede útočnou válku, vyvíjí kybernetické a dezinformační útoky proti evropským státům a otevřeně hrozí použitím síly.
Česká republika historicky patří mezi státy, které musely čelit ruskému (sovětskému) tlaku — od okupace v roce 1968 po současné hybridní hrozby. Data i postoje bezpečnostních expertů ukazují, že podceňování ruské hrozby je nebezpečné. Politici, kteří tyto hrozby bagatelizují, tak mohou nevědomky posilovat zájmy cizí mocnosti na úkor bezpečí a stability České republiky.
