V posledních týdnech rozvířil český i zahraniční mediální prostor případ údajné žhářské skupiny, která se měla hlásit k radikálním činům. Skupina však neměla žádnou předchozí historii, její webová doména byla registrována na Islandu a kolem celé kauzy panuje řada nejasností i podezření. Téma žhářství, digitální identity a manipulace s informacemi je dnes mimořádně aktuální. V tomto článku se podíváme na konkrétní fakta, souvislosti a otevřené otázky kolem případu, jenž ukazuje, jak snadné je v éře internetu vytvářet virtuální skupiny a ovlivňovat veřejné mínění.
Vznik skupiny: internetová stopa bez minulosti
Jedním z nejvíce zarážejících údajů v případě této údajné žhářské skupiny je fakt, že před svým „odhalením“ neměla vůbec žádnou digitální historii. Web, na kterém se skupina měla prezentovat, vznikl teprve nedávno – konkrétně byla doména registrována na Islandu 9. května 2024. Island je známý svou liberální politikou v oblasti ochrany dat, což umožňuje anonymní registrace webových domén bez možnosti snadného dohledání vlastníka.
Podle údajů serveru DomainTools byla doména registrována přes proxy službu, která skryla identitu majitele. Obsah webu byl minimalistický a obsahoval pouze několik vágních prohlášení o „boji proti systému“. Chyběly jakékoli dřívější aktivity, příspěvky na sociálních sítích nebo odkazy na reálné události v minulosti. To je v ostrém kontrastu se známými radikálními skupinami, které si většinou budují digitální pověst postupně, často i několik let.
Zpráva z 15. května 2024 od české pobočky bezpečnostní platformy Netwatch upozornila, že doména byla zaregistrována z jednorázové IP adresy, která se dříve objevila v souvislosti s podobnými anonymními projekty ve Skandinávii. To naznačuje, že za založením stránky mohl stát někdo se zkušenostmi v oblasti digitálního maskování.
Doména na Islandu: proč je to podezřelé?
Výběr Islandu jako místa registrace domény není náhodný. Island má jednu z nejvolnějších legislativ v oblasti digitální svobody a ochrany soukromí v Evropě. Serverové farmy zde uchovávají data i pro takové subjekty, které by v jiných zemích byly pod mnohem přísnějším dohledem. Například v roce 2022 vzniklo na Islandu přes 12 000 nových domén ročně, z nichž více než 30 % nebylo nikdy využito k serióznímu podnikání, ale sloužilo k anonymní komunikaci či propagandě.
Navíc islandská legislativa nevyžaduje od držitele domény prokázání totožnosti, což značně komplikuje práci bezpečnostních složek v jiných zemích. Podle expertů z European Cyber Crime Centre (EC3) se právě islandské domény často využívají pro krátkodobé projekty, které mají za cíl rychle vzbudit pozornost a následně zmizet beze stopy.
Pro srovnání přinášíme tabulku nejběžnějších evropských států podle počtu anonymních doménových registrací (ročně):
| Země | Počet anonymních domén (odhad, 2023) | Procento z celkových registrací |
|---|---|---|
| Island | 12 000 | 30 % |
| Německo | 35 000 | 7 % |
| Nizozemsko | 9 500 | 11 % |
| Česká republika | 2 100 | 4 % |
| Francie | 5 800 | 3 % |
Z uvedených čísel je patrné, že Island je v rámci Evropy skutečně výjimečný co do počtu anonymních registrací, což z něj činí ideální místo pro podobné aktivity.
Pochybná žhářská skupina: bez členů, bez historie, bez důkazů
Největší pozornost na sebe strhla samotná podstata údajné žhářské skupiny. Podle dostupných informací nebyl nikdy zveřejněn seznam členů, neexistují fotografie, videa ani žádné reálné důkazy o skutečných aktivitách. Veškeré informace pocházely pouze z anonymního webu, případně z několika účtů na platformě X (dříve Twitter), které vznikly až poté, co případ začal rezonovat v médiích.
Bezpečnostní analytik Jan Kovář ve svém rozboru pro server Resilience.cz upozornil, že podobné „skupiny bez historie“ jsou typickým příkladem tzv. astroturfingu – uměle vytvořeného hnutí, které má vzbudit dojem masové podpory či hrozby. V tomto případě šlo spíše o digitální bublinu než o reálnou skupinu s jasnými členy a plánovanými činy.
Podle policie nebyl dosud předložen žádný důkaz o tom, že by skupina skutečně provedla některý z žhářských útoků, které si údajně přisuzovala. Většina hlášených incidentů byla navíc rychle vyvrácena jako běžné požáry způsobené nedbalostí nebo technickou závadou.
Konkrétní příklad: v případě požáru skladového areálu v Brně z 11. května 2024 se na webu skupiny objevilo prohlášení, že šlo o „akt odporu“. Policie však následně potvrdila, že požár byl způsoben zkratem v elektroinstalaci.
Role médií a šíření paniky: jak vznikají falešné hrozby
Zarážející je, jak rychle se informace o údajné žhářské skupině rozšířily do hlavních médií a na sociální sítě. Mnohá média převzala informace bez ověření, často pouze na základě tiskových zpráv anonymního webu nebo sdílených příspěvků na síti X. To vedlo k rychlému šíření paniky a falešných zpráv o dalších plánovaných útocích.
Podle analýzy společnosti MediaInsight bylo v českých médiích mezi 10. a 20. květnem 2024 publikováno přes 120 článků, které zmiňovaly žhářskou skupinu, přestože žádný z nich neobsahoval ověřené informace o členech či reálných aktivitách této skupiny. Na sociálních sítích během stejného období vzniklo přes 4 500 příspěvků s hashtagem #zhararskaskupina.
Tento případ ukazuje, jak snadno lze v digitálním prostředí vytvořit iluzi hrozby a ovlivnit veřejné mínění. Podle studie z roku 2023 od Oxford Internet Institute se 72 % falešných hrozeb šíří především díky neověřeným informacím v médiích a na sociálních sítích.
Možné motivace: kdo a proč skupinu vytvořil?
Otázka, kdo stojí za vytvořením údajné žhářské skupiny, zůstává stále nezodpovězena. Existuje několik možných hypotéz, které se v odborných kruzích diskutují:
1. Sabotáž a diskreditace: Někdo mohl vytvořit fiktivní skupinu s cílem vyvolat paniku, odvést pozornost od jiných událostí nebo zdiskreditovat určité politické či společenské proudy. 2. Testování reakce společnosti: Případ mohl sloužit jako experiment, jak rychle a snadno lze zasít chaos a nedůvěru prostřednictvím digitálních kanálů. 3. Komerční nebo politické zájmy: V neposlední řadě nelze vyloučit možnost, že za projektem stály subjekty, které měly zájem na zvýšení sledovanosti médií nebo na změně veřejného mínění před důležitými politickými rozhodnutími.Zatímco vyšetřování nadále pokračuje, bezpečnostní složky i odborníci na kyberbezpečnost upozorňují, že podobné případy se v posledních letech množí. Podle zprávy Europolu z roku 2023 bylo v Evropě identifikováno 17 případů, kdy byly fiktivní extremistické skupiny použity k šíření dezinformací.
Digitální bezpečnost a prevence: Jak se bránit manipulacím?
Kauza „skupina bez historie“ ukazuje, jak důležité je ověřování informací a základní digitální gramotnost. Ve společnosti, kde se informace šíří rychlostí několika sekund, je nutné klást důraz na kritické myšlení a ověřování zdrojů.
Konkrétní doporučení pro širokou veřejnost:
- Ověřujte si původ informací: Zjistěte, kdo je provozovatelem webu, odkud pochází doména a zda má daný subjekt nějakou historii. - Nešířte neověřené zprávy: Každý může být součástí řetězce dezinformací, šíření paniky často začíná u běžných uživatelů sociálních sítí. - Sledujte oficiální zdroje: Policie, bezpečnostní složky a renomovaná média obvykle informace ověřují před zveřejněním. - Vzdělávejte se v oblasti digitální bezpečnosti: Podle průzkumu agentury STEM v roce 2023 pouze 47 % Čechů věří, že by dokázali rozeznat dezinformaci od pravdivé zprávy.Pro firmy i státní instituce je klíčové investovat do školení zaměstnanců a využívat moderní nástroje pro monitorování podezřelých aktivit v online prostředí.
Shrnutí: Co ukazuje případ skupiny bez historie a islandské domény?
Případ údajné žhářské skupiny s webem registrovaným na Islandu je ukázkovým příkladem toho, jak lze v digitální době snadno vytvořit iluzi reálné hrozby a ovlivnit veřejné mínění. Chybějící historie, anonymní doména a absence reálných důkazů by měly být pro každého varováním, že ne vše, co se objeví na internetu, musí být pravda.
Důležitá je schopnost kriticky vyhodnocovat informace a nenechat se strhnout vlnou paniky. Jak ukazují statistiky, podobných případů přibývá a je pouze otázkou času, kdy se objeví další „skupina bez historie“ s cílem ovlivnit společnost nebo politické dění.
