Mléko je až moc levné, stěžují si zemědělci. Ministr se jim chystá pomoct
Ceny mléka v České republice v posledních měsících vyvolávají bouřlivé debaty nejen mezi zemědělci, ale i mezi spotřebiteli a politiky. Mléko je základní potravinou, která se denně objevuje v milionech domácností. Přesto jeho aktuální výkupní cena klesla na historická minima a českým farmářům hrozí existenční potíže. Ministr zemědělství Marek Výborný na situaci reaguje a připravuje konkrétní opatření na podporu producentů mléka. Proč je mléko tak levné, jaké jsou důsledky tohoto trendu a co se chystá změnit?
V čem je problém: Mléko pod výrobními náklady
Česká republika patří dlouhodobě mezi státy s vysokou produkcí mléka na obyvatele. Podle dat Ministerstva zemědělství se v roce 2023 vyprodukovalo přes 3,1 miliardy litrů mléka. Přesto je situace pro zemědělce velmi složitá. Výkupní ceny mléka v roce 2024 klesly v průměru na 8,30 Kč za litr, což je nejnižší úroveň za posledních 6 let. Pro srovnání: v roce 2022 byla průměrná výkupní cena 11,15 Kč za litr.
Výrobní náklady na 1 litr mléka se přitom podle Agrární komory ČR pohybují kolem 9,50 až 10,20 Kč. To znamená, že většina producentů nyní prodává mléko se ztrátou. Tento stav není dlouhodobě udržitelný a podle některých odhadů hrozí, že z trhu zmizí až 15 % menších mléčných farem během následujících dvou let, pokud se ceny nezvýší.
Proč ceny mléka klesají: Hlavní příčiny
Složitá situace na trhu s mlékem v Česku má několik příčin, které se navzájem prolínají:
1. $1 Evropská unie v posledních letech čelí nadprodukci mléka. Například v Německu, největším evropském producentovi, došlo v roce 2023 k nárůstu produkce o 2,1 %. Přetlak levného mléka tlačí ceny dolů v celé EU. 2. $1 Český trh je zaplaven mlékem a mléčnými výrobky ze zahraničí. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2023 dovezeno přes 570 milionů litrů mléka, zejména z Německa, Polska a Slovenska, často za výrazně nižší ceny. 3. $1 Spotřeba mléka v ČR dlouhodobě stagnuje. Češi vypijí v průměru 59 litrů mléka na osobu ročně, což je o 20 % méně než průměr EU. Navíc roste obliba rostlinných alternativ. 4. $1 Obchodní řetězce často využívají mléko jako cenově atraktivní zboží pro přilákání zákazníků (tzv. "loss leader"). Výkupní ceny tlačí co nejníže, což se promítá do nízkých výdělků farmářů.Dopady nízkých cen na české farmáře a venkov
Nízká cena mléka má vážné ekonomické i sociální důsledky. Podle Agrární komory ČR byly v roce 2023 ztráty mléčných farem odhadnuty na více než 1,2 miliardy korun. Farmáři jsou nuceni utlumovat výrobu, propouštět zaměstnance a odkládat investice do modernizace.
Zanikání menších farem má přímý dopad na venkovské oblasti. S úbytkem pracovních míst klesá životní úroveň v regionech, zhoršuje se péče o krajinu a ohrožuje se potravinová soběstačnost státu. Statistiky ukazují, že za posledních 10 let ubylo v ČR přes 450 mléčných farem, většinou menších rodinných podniků.
V roce 2023 byla průměrná velikost mléčné farmy v Česku 210 krav, což je stále méně než průměr EU (265 krav). Menší farmy jsou však na nízké ceny obzvlášť citlivé a často musí přecházet na jiný typ výroby nebo zcela skončit.
Srovnání cen mléka v Evropě: Jak si stojí Česko?
Vyplatí se podívat, jak jsou na tom jiné evropské státy. V některých zemích dokáží farmáři vyjednat lepší podmínky a vyšší výkupní ceny. Srovnávací tabulka ukazuje situaci v prvním čtvrtletí 2024 (průměrné ceny za 1 litr mléka):
| Země | Výkupní cena (Kč/l) | Maloobchodní cena (Kč/l) |
|---|---|---|
| Česko | 8,30 | 18,90 |
| Německo | 9,60 | 21,20 |
| Polsko | 8,50 | 17,70 |
| Francie | 10,40 | 23,00 |
| Rakousko | 11,10 | 25,20 |
Z tabulky je zřejmé, že čeští zemědělci dostávají jednu z nejnižších výkupních cen v Evropě, ačkoli maloobchodní cena pro spotřebitele je srovnatelná se sousedními zeměmi. Většina hodnoty se tak ztrácí mezi farmářem a regálem v obchodě.
Jak chce ministr Výborný situaci řešit?
Ministerstvo zemědělství v čele s Markem Výborným připravuje několik konkrétních opatření, která mají farmářům v krátkodobém i dlouhodobém horizontu pomoci:
1. $1 V červnu 2024 byla schválena mimořádná podpora ve výši 500 milionů Kč určená přímo mléčným farmám, které se dostaly do ztráty. Tato částka má pomoci pokrýt část rozdílu mezi výrobními náklady a výkupní cenou. 2. $1 Ministerstvo zahájilo jednání s největšími řetězci o férovějším nastavení smluv s dodavateli mléka. Cílem je, aby farmáři dostávali větší podíl z konečné ceny. 3. $1 Plánuje se podpora místních producentů a přímého prodeje ze dvora. V roce 2023 vzniklo v ČR přes 120 nových farem zaměřených na přímý prodej mléka a mléčných výrobků. 4. $1 Ministerstvo uvolnilo další prostředky na modernizaci mlékáren, digitalizaci výroby a energetickou efektivitu, což má snížit výrobní náklady v budoucnu. 5. $1 Na evropské úrovni ČR prosazuje přísnější kontroly kvality dováženého mléka a větší transparentnost v označování původu výrobků.Co mohou dělat spotřebitelé a jak se vyvíjí trh?
Spotřebitelé mají v této situaci větší moc, než si často uvědomují. Volbou českých výrobků a přímým nákupem od farmářů lze podpořit domácí produkci. V roce 2023 už 18 % spotřebitelů pravidelně nakupovalo mléko přímo od zemědělců nebo na farmářských trzích – to je o 7 % více než v roce 2020.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK by si 62 % Čechů bylo ochotno připlatit za mléko od českých farmářů, pokud by věděli, že jejich peníze jdou přímo producentovi.
Trh se zároveň mění. Roste poptávka po kvalitních, regionálních a bio mléčných výrobcích. V roce 2023 se prodej bio mléka zvýšil o 15 % oproti předchozímu roku, a to i přes vyšší cenu (průměrně 28 Kč/l).
Farmáři se snaží diverzifikovat a nabízet zpracované produkty jako sýry, jogurty nebo tvaroh, což jim umožňuje získat vyšší ziskovou marži. Přesto i zde čelí silné konkurenci ze zahraničí a tlaku na cenu.
S hraniční cenou mléka přichází i riziko pro budoucnost
Pokud by se výkupní ceny udržely na současné nízké úrovni, může být dlouhodobě ohrožena nejen ekonomika venkova, ale i potravinová bezpečnost státu. V roce 2023 byla soběstačnost ČR v produkci mléka na úrovni 120 %, tedy větší část produkce se vyváží. Pokud by však farmy začaly ve větším zavírat, může se situace rychle změnit.
Zkušenosti z jiných států ukazují, že návrat k vyšší produkci je složitý a nákladný. V Dánsku například zanikla mezi lety 2010 a 2020 třetina mléčných farem a dnes se země potýká s nedostatkem mléka na domácím trhu. Podobný vývoj by hrozil i Česku, pokud se situace neobrátí.
Shrnutí: Co dál s českým mlékem?
Situace na trhu s mlékem je varovná a dopadá nejen na farmáře, ale i na celou společnost. Pokud se nepodaří najít rovnováhu mezi cenou, kvalitou a udržitelnou produkcí, může být ohrožena potravinová bezpečnost i zdraví venkova.
Ministr zemědělství Marek Výborný připravuje sérii opatření, která by měla zmírnit největší dopady krize a stabilizovat trh. Klíčová však bude spolupráce všech článků řetězce – od farmářů přes zpracovatele, obchodníky až po spotřebitele. Každý z nás může ovlivnit budoucnost českého mléka svým nákupním rozhodnutím.
Zůstává otázkou, zda se podaří prosadit systémové změny, které zajistí férovější dělení zisku a dlouhodobou udržitelnost českých farem. Mléko je základní potravinou – a jeho budoucnost je otázkou nejen ekonomiky, ale i společenské odpovědnosti.
