Úvod
Rychlobruslení je v Česku spojené především se jménem Martiny Sáblíkové, která se díky svým výkonům stala jednou z nejúspěšnějších sportovkyň v historii České republiky. Přesto čeští rychlobruslaři stále trénují v provizorních podmínkách, často v zahraničí, protože v Česku chybí odpovídající hala s ledovou drahou. Naděje na změnu ale dostala nový impuls – po jednání s bývalým premiérem Andrejem Babišem označil trenér Sáblíkové Petr Novák výstavbu nové haly za reálnou možnost, nikoliv sci-fi. Co by hala znamenala pro český sport, jaké jsou reálné kroky k její realizaci a proč je tato otázka aktuální právě teď? Podívejme se na problematiku podrobněji.
Historie snah o rychlobruslařskou halu v Česku
Myšlenka vybudovat v Česku vlastní rychlobruslařskou halu není nová. První vážné debaty začaly už v roce 2009 po obrovském úspěchu Martiny Sáblíkové na olympijských hrách ve Vancouveru, kde získala dvě zlaté a jednu bronzovou medaili. Od té doby však zůstaly plány vždy jen na papíře, ať už kvůli financím, politickým komplikacím, nebo nedostatečné vůli rozhodujících orgánů.
Za posledních 15 let musela Sáblíková většinu tréninků absolvovat v zahraničí, nejčastěji v Nizozemsku, Německu nebo Norsku. Ročně tak český rychlobruslařský tým najede na soustředění a závody přes 20 000 kilometrů. Tento fakt potvrzuje i trenér Novák: „Každý rok musíme investovat statisíce korun jen na cestování a ubytování v zahraničí, zatímco v Česku by hala využíval nejen náš tým, ale i další sportovci a veřejnost.“
Jednání s Andrejem Babišem: Nový impuls pro projekt
V květnu 2024 se uskutečnilo klíčové jednání mezi trenérem Petrem Novákem, Martinou Sáblíkovou a bývalým premiérem Andrejem Babišem, který je stále vlivnou osobností české politiky. Výsledkem byla překvapivě optimistická slova kouče Nováka: „Nová hala není sci-fi. Po tomto setkání věřím, že se projekt může opravdu posunout.“
Babiš během diskuse zdůraznil strategický význam investice: „Taková hala by nebyla jen pro Sáblíkovou, ale pro celé generace sportovců. Navíc by šlo o multifunkční zařízení – kromě rychlobruslení by zde mohly probíhat i jiné sporty, například inline bruslení nebo hokej pro mládež.“
Podle dostupných informací se v současné době hledají vhodné pozemky, zpracovává se studie proveditelnosti a vzniká pracovní skupina složená ze sportovců, architektů a politiků. To je zásadní rozdíl oproti minulosti, kdy projekty končily u obecné diskuse.
Co by hala znamenala pro český sport?
Výstavba rychlobruslařské haly by přinesla celé řadě oblastí zásadní posun. V první řadě jde o sportovní výkonnost: vlastní hala by umožnila trénovat domácím závodníkům v odpovídajících podmínkách, což je standard například v Nizozemsku, Norsku či Německu.
Důležitým aspektem je také rozvoj mládeže. V současnosti je rychlobruslení v Česku okrajovým sportem, především kvůli absenci infrastruktury. Pokud by děti a mladí sportovci měli možnost trénovat doma, rozšířila by se základna a zvýšila konkurence. Podobný efekt mělo otevření haly v polském Tomaszówě Mazowieckém v roce 2017, kde už za tři roky vzrostl počet registrovaných rychlobruslařů o více než 60 %.
Další přínos je ekonomický a společenský: hala by sloužila nejen profesionálním sportovcům, ale i veřejnosti, školám a rekreačním sportovcům. Podle studie Českého olympijského výboru by multifunkční hala vygenerovala až 100 000 návštěv ročně, což by pozitivně ovlivnilo místní ekonomiku i turistický ruch.
Srovnání: Kde mají rychlobruslařské haly naši sousedé?
Abychom si uvědomili, v jaké pozici se Česká republika nachází, stačí se podívat na sousední státy. Následující tabulka ukazuje základní srovnání:
| Země | Počet hal (2024) | Nejznámější hala | Úspěchy v rychlobruslení (olympijské medaile od 2000) |
|---|---|---|---|
| Nizozemsko | 8 | Thialf Heerenveen | 46 |
| Německo | 5 | Max Aicher Arena Inzell | 7 |
| Polsko | 2 | Arena Lodowa Tomaszów | 2 |
| Česká republika | 0 | - | 5 |
Z tabulky jasně vyplývá, že i země s menšími rychlobruslařskými tradicemi (Polsko) jsou v infrastruktuře před námi. Přesto dokázala jediná česká závodnice, Martina Sáblíková, získat pro Česko 5 olympijských medailí i bez domácí haly, což je světový unikát.
Financování a provoz: Kolik bude hala stát a kdo ji zaplatí?
Podle předběžných propočtů by stavba moderní rychlobruslařské haly s parametry pro světové soutěže vyšla na 1,5–2 miliardy korun. Pro srovnání: výstavba hokejové arény O2 v Praze stála v roce 2004 zhruba 8 miliard korun. Vzhledem k multifunkčnímu využití a menší kapacitě pro diváky je tedy plánovaná investice na úrovni obdobných projektů v Evropě.
O financování se diskutuje několik variant: - Státní dotace – například z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy či Národní sportovní agentury. - Kofinancování ze strany města a kraje, kde bude hala stát (nejčastěji se mluví o Praze nebo Brně). - Soukromí investoři – například sportovní nadace, sponzoři nebo energetické firmy, které v minulosti podporovaly i jiné sportovní projekty.Roční náklady na provoz takové haly se odhadují na 60–80 milionů korun, pokrývaly by je kombinace příjmů z pronájmu, vstupného, komerčních akcí a částečně státní podpory. Hala by mohla být v provozu až 10 měsíců v roce.
Reálné kroky: Jaký je harmonogram a co je třeba udělat?
Klíčovým krokem je nyní dokončení studie proveditelnosti, která má být hotová do podzimu 2024. Tato studie posoudí vhodnost několika lokalit (nejčastěji Praha, Brno, případně Ostrava nebo Vysočina), možnosti financování a provozní model.
Do konce roku 2024 by mělo padnout rozhodnutí o lokalitě a začít příprava projektové dokumentace. Samotná výstavba by mohla začít nejdříve v roce 2026, přičemž doba stavby se odhaduje na 18–24 měsíců. První tréninky v nové hale by tak mohly začít v roce 2028, což by znamenalo, že mladí čeští rychlobruslaři by už na olympiádu v roce 2030 mohli trénovat doma.
Petr Novák k tomu říká: „Pokud se vše podaří, může být hala realitou do čtyř let. Je to běh na dlouhou trať, ale poprvé vidím šanci, že se to skutečně povede.“
Závěr: Sci-fi se mění v realitu?
Dlouhá léta byla rychlobruslařská hala v Česku považována za nesplnitelný sen. Aktuální vývoj, konkrétní jednání a politická podpora však dávají projektu novou naději. Vzhledem k úspěchům Martiny Sáblíkové a potenciálu mladých sportovců je zřejmé, že investice do infrastruktury může přinést nejen sportovní, ale i společenské a ekonomické benefity. Pokud se podaří naplnit ambiciózní plán, nebude nová hala jen symbolem úspěchu, ale i inspirací pro další generace.
