Andrej Babiš opět řeší povolenky, ale dostal jen poloviční tabulku: Co znamenají klimatické povolenky pro Česko v roce 2024?
Politika životního prostředí se v posledních letech stala jedním z nejdiskutovanějších témat v Evropě. Česko, jakožto členský stát EU, čelí zásadní transformaci svého energetického a průmyslového sektoru. Klíčovým nástrojem této změny jsou emisní povolenky. V roce 2024 se do popředí debaty znovu dostává Andrej Babiš, který opět otevřel otázku, jak povolenky ovlivňují české firmy, veřejné rozpočty i domácnosti. Ale tentokrát dostal „jen poloviční tabulku“ — což je narážka na aktuální data a možnosti, které má Česko v evropském systému obchodování s emisemi. Co to znamená v praxi a jaké jsou důsledky pro běžné občany i průmyslové podniky?
Jak fungují emisní povolenky v Evropské unii?
Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) byl spuštěn v roce 2005 a za téměř dvě dekády prošel řadou změn a zpřísnění. Jeho cílem je snižovat emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů tím, že na ně uvalí cenu a umožní obchodování. Každá povolenka představuje právo vypustit jednu tunu CO₂. Firmy, které potřebují více povolenek, si je musí koupit od těch, které jich mají přebytek. Celkový počet povolenek je přitom každoročně snižován.
V roce 2023 bylo v rámci EU ETS vydáno 1,5 miliardy povolenek, což je o 4,3 % méně než v roce 2022. Průměrná cena povolenky se vyšplhala na 83 eur (zhruba 2100 Kč) za tunu CO₂, což je téměř dvojnásobek oproti pěti letům zpět. Tato čísla však nejsou pro všechny státy stejná. Některé země, včetně Česka, dlouhodobě usilují o větší množství bezplatných povolenek pro své firmy a energetiku, aby zmírnily dopady na národní ekonomiku.
Babiš a povolenky: Politická hra nebo ochrana zájmů?
Andrej Babiš, bývalý premiér a předseda hnutí ANO, se k tématu emisních povolenek pravidelně vrací. V roce 2024 se znovu stal jednou z hlavních tváří kritiky stávajícího nastavení systému. Podle Babiše je aktuální systém pro Česko nevýhodný, protože způsobuje růst cen energií, omezuje konkurenceschopnost českých firem a zvyšuje tlak na domácnosti.
V posledním vystoupení v Poslanecké sněmovně Babiš prohlásil: „Jak můžeme plánovat budoucnost našich závodů, když dostáváme jen poloviční tabulku? Data jsou neúplná, přerozdělení povolenek je netransparentní a český průmysl tratí miliardy ročně.“
Podle údajů Svazu průmyslu a dopravy ČR musely české firmy v roce 2023 nakoupit povolenky za více než 22 miliard korun. To je téměř čtyřnásobek oproti roku 2018. Přestože část výnosů z prodeje povolenek plyne do státního rozpočtu, podle Babiše i řady ekonomů není systém dostatečně spravedlivý.
Co znamená “poloviční tabulka” v praxi?
Termín „poloviční tabulka“ vzešel z diskuzí mezi ministerstvem životního prostředí, průmyslu a zástupci velkých firem. Jde o to, že Česko při rozdělování povolenek často nemá k dispozici kompletní data o tom, kolik povolenek potřebuje celý průmysl a jaké jsou reálné výrobní kapacity jednotlivých podniků. Výsledkem je, že stát často rozděluje povolenky na základě neúplných informací a reálná potřeba zejména energeticky náročných odvětví (např. hutnictví, chemie, výroba cementu) není pokryta.
Například v roce 2023 dostaly české teplárny a elektrárny zdarma pouze 48 % potřebných povolenek, zbytek musely nakoupit na trhu. Pro srovnání, v Polsku to bylo 61 %, v Maďarsku 53 %. Rozdíly jsou patrné i v objemu prostředků, které státy získávají z prodeje povolenek:
| Země | Podíl bezplatných povolenek (2023) | Příjmy z aukcí povolenek (mld. Kč) |
|---|---|---|
| Česko | 48 % | 42 |
| Polsko | 61 % | 68 |
| Maďarsko | 53 % | 27 |
Tato čísla ukazují, že Česko má nejen nižší podíl bezplatných povolenek, ale i nižší příjmy na hlavu z jejich aukcí. „Poloviční tabulka“ tedy v praxi znamená, že stát i firmy pracují s neúplnými nebo opožděnými informacemi a jsou znevýhodněny při přerozdělování.
Dopady na český průmysl a energetiku
Nedostatek bezplatných povolenek a zvyšující se ceny na trhu dopadají nejvíce na energeticky náročné podniky. Podle České energetické a průmyslové holdingové (EPH) stouply náklady na povolenky v posledních třech letech téměř trojnásobně. V roce 2021 zaplatily firmy v ČR za povolenky 7,6 miliardy Kč, v roce 2023 už téměř 22 miliard Kč.
To má řadu důsledků: - Zvyšují se náklady na výrobu elektřiny a tepla, což následně zvyšuje ceny pro konečné spotřebitele. - Některé podniky (např. v hutnictví a chemii) zvažují omezení nebo přesun výroby mimo EU. - Stát musí kompenzovat dopady na domácnosti skrze různé dotační programy (např. Nová zelená úsporám).Například společnost Liberty Ostrava v roce 2023 oznámila, že kvůli vysokým cenám povolenek a energií musela snížit výrobu o 15 % a propustit 450 zaměstnanců. Podobné zprávy přicházejí i z německého a polského trhu, kde je však větší podíl bezplatných povolenek.
Jak stát nakládá s výnosy z povolenek?
Výnosy z prodeje povolenek představují pro státní rozpočet významný příjem. V roce 2023 získalo Česko z aukcí emisních povolenek 42 miliard Kč, což je zhruba 2,5 % celkových rozpočtových příjmů. Podle evropských pravidel musí být minimálně 50 % těchto prostředků použito na klimatická opatření — tedy podporu obnovitelných zdrojů, zateplování, modernizaci energetiky apod.
V posledních letech bylo z těchto peněz financováno například: - Zateplení více než 120 000 bytových domů a rodinných domů v programu Nová zelená úsporám. - Modernizace 27 tepláren a elektráren v rámci Modernizačního fondu. - Podpora instalace solárních panelů a tepelných čerpadel.Podle kritiků však stát část výnosů využívá i na „zalepování děr“ v rozpočtu. Zároveň je tempo podpory modernizace průmyslu v ČR pomalejší než v západních zemích. Například Německo investuje z výnosů z povolenek do inovací v průmyslu téměř dvojnásobek na obyvatele oproti Česku.
Možnosti pro další vývoj: Co může Česko změnit?
Diskuse o povolenkách v roce 2024 ukazuje, že Česko stojí na rozcestí. Odborníci se shodují, že další zpřísňování systému EU ETS je nevyhnutelné – do roku 2030 musí Unie snížit emise o 55 % oproti roku 1990. Pro český průmysl to bude znamenat další tlak na snižování emisí a inovace.
Možná řešení: - Lepší koordinace mezi ministerstvy a průmyslem při sběru a vyhodnocování dat, aby nevznikaly „poloviční tabulky“. - Rychlejší a transparentnější rozdělování prostředků z výnosů povolenek do projektů modernizace. - Podpora vývoje a zavádění nízkoemisních technologií v průmyslu. - Vyjednávání o lepších podmínkách pro přechodné období v rámci EU.Podle analýzy Asociace pro mezinárodní otázky by Česko mohlo v příštích pěti letech získat až o 25 % více prostředků z povolenek, pokud zefektivní rozdělování a lépe využije evropské fondy.
Shrnutí: Co dál s povolenkami v Česku a proč na tom záleží?
Spor o emisní povolenky není jen o technických tabulkách a číslech, ale o budoucnosti celého českého hospodářství. Andrej Babiš znovu otevírá diskusi o tom, zda je Česko v evropském systému spravedlivě zastoupeno a zda stát dostatečně chrání domácí průmysl i spotřebitele. „Poloviční tabulka“ je symbolem toho, že bez kompletních a přesných dat nelze efektivně plánovat ani vyjednávat.
Budoucnost české energetiky a průmyslu bude záviset na tom, jak efektivně dokáže stát reagovat na změny v systému povolenek, jak rychle podpoří inovace a jak transparentně rozdělí výnosy z prodeje povolenek. Zkušenosti z Polska nebo Německa ukazují, že proaktivní přístup může přinést vyšší efektivitu i větší jistotu pro firmy a domácnosti.
