Úvod
V posledních měsících se v české veřejnosti rozvířila debata o plánovaných rozpočtových škrtech v oblasti dopravy, které připravuje Ministerstvo dopravy pod vedením Martina Kupky. S ohledem na nutnost konsolidace veřejných financí se vláda rozhodla omezit některé investice a výdaje spojené s motoristickou infrastrukturou — od oprav silnic po dotace na výstavbu nových dálnic. Někteří experti však varují, že škrty zaměřené pouze na motoristy nebo dopravní sektor mohou být sice krátkodobě úsporné, ale samy o sobě neřeší hlubší klimatické a environmentální problémy, s nimiž se Česká republika i Evropa potýká.
Podle posledních dat je doprava v Česku zodpovědná za více než 19 % všech emisí skleníkových plynů. Klimatický expert Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR k tomu říká: "Škrty v rozpočtu ministerstva dopravy mohou krátkodobě snížit investice do silnic, ale pokud zároveň nebudeme systematicky podporovat ekologičtější způsoby dopravy a širší změny, na klimatické bilanci Česka se to zásadně neprojeví."
O jaké škrty konkrétně jde?
Vláda oznámila, že v roce 2024 plánuje snížit rozpočet Ministerstva dopravy o zhruba 10 miliard korun. To znamená omezení například v těchto oblastech:
- Pozastavení výstavby některých úseků dálnic D35 a D11 - Snížení prostředků na údržbu a opravy krajských silnic o 1,5 miliardy korun - Omezení dotací na obnovu vozového parku veřejné dopravy - Zpomalení projektů na rozšíření parkovišť typu P+R v okolí velkých městZatímco některá opatření mají za cíl zvýšit efektivitu a omezit zbytečnou investiční expanzi, podle kritiků mohou vést i ke zhoršení kvality dopravy, delším kolonám a zpomalení regionálního rozvoje. Ministerstvo argumentuje, že jde o nezbytný krok v rámci vládního konsolidačního balíčku, který má snížit rozpočtový schodek z 295 miliard na 210 miliard korun ročně.
Doprava a emise: Jaký je skutečný dopad škrtů?
Jedním z hlavních argumentů zastánců škrtů je, že omezení výstavby nových silnic povede ke snížení emisí a zlepší environmentální situaci. Realita je však složitější.
Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se v roce 2022 podílela silniční doprava na celkových emisích CO2 v ČR z 19,3 %. Z toho osobní automobily tvoří 64 % emisí z dopravy, nákladní doprava pak 33 %. Pokud se pouze pozastaví některé investice do infrastruktury, auta a kamiony na silnicích zůstanou — často však budou jezdit po starších, nevyhovujících komunikacích, což může vést i k vyšší spotřebě paliva a nárůstu emisí.
Zásadní je i skutečnost, že samotné škrty v investicích do silnic nevedou automaticky ke snížení provozu. Jak upozorňuje evropská agentura EEA, klíčové je motivovat občany k přechodu na veřejnou dopravu, cyklistiku nebo elektromobilitu. V Česku je však podíl veřejné dopravy na přepravních výkonech dlouhodobě stagnující — v roce 2023 činil 23 %, což je méně než evropský průměr (29 %).
Mezinárodní srovnání: Jak si Česko stojí?
Pokud se podíváme na evropskou scénu, Česká republika stále investuje výrazně více do silniční infrastruktury než do železnic nebo ekologické dopravy. Srovnávací tabulka níže ukazuje, jaký podíl investic do různých druhů dopravy mají vybrané evropské státy (údaje za rok 2022):
| Země | Podíl investic do silnic (%) | Podíl investic do železnic (%) | Podíl investic do veřejné dopravy (%) |
|---|---|---|---|
| Česká republika | 68 | 24 | 8 |
| Německo | 51 | 38 | 11 |
| Rakousko | 39 | 48 | 13 |
| Dánsko | 35 | 43 | 22 |
Z tabulky jasně vyplývá, že Česko stále klade důraz na silniční dopravu, zatímco západní sousedé investují více do železnic a městské hromadné dopravy. Podle zprávy Evropské komise by zvýšení podílu veřejné dopravy v Praze a dalších velkých městech o 15 % mohlo do roku 2030 snížit emise CO2 z dopravy o více než 800 tisíc tun ročně.
Co říkají experti: Škrty nestačí, je potřeba systémová změna
Klimatologové a dopravní odborníci se shodují, že samostatné škrty v investicích do silnic globální klimatické výzvy nevyřeší. Podle docenta Pavla Sirůčka z ČVUT: "Pokud chceme opravdu snížit emise z dopravy, musíme podporovat rozvoj železnice, elektromobilitu a chytrá dopravní řešení. Pouhé omezení výstavby silnic může krátkodobě zpomalit růst provozu, ale bez systémového přístupu to nestačí."
Mezi navrhovaná opatření patří například:
- Zvýšení investic do elektrifikace železnic (v ČR je elektrifikováno pouze 34 % tratí) - Zavedení pobídek pro nákup elektromobilů a rozšíření infrastruktury pro jejich nabíjení (v roce 2023 bylo v ČR jen 2200 veřejných nabíječek, zatímco v Německu jich je přes 70 000) - Rozvoj městské cyklistické infrastruktury (například v Praze je pouze 145 km bezpečných cyklostezek, zatímco Vídeň jich má přes 1400 km) - Zlepšení integrace různých druhů dopravy (parkoviště P+R, sdílené dopravní prostředky)Jak ukazují příklady z měst jako Kodaň nebo Amsterdam, investice do udržitelných forem dopravy vedou nejen ke snížení emisí, ale i ke zlepšení kvality života, zdraví obyvatel a ekonomické efektivitě.
Ekonomické i sociální dopady škrtů
Škrty v rozpočtu ministerstva dopravy mají kromě ekologických i výrazný ekonomický a sociální rozměr. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR může omezení investic do infrastruktury zpomalit růst HDP až o 0,3 % ročně, což představuje ztrátu v řádu desítek miliard korun. Zároveň hrozí ztráta až 6 000 pracovních míst v sektoru stavebnictví a navazujících oborech.
Na druhé straně je třeba vzít v úvahu, že neefektivní a neudržitelný rozvoj dopravy může dlouhodobě zvyšovat náklady na zdravotní péči (například kvůli znečištění ovzduší, které podle údajů Státního zdravotního ústavu v ČR způsobuje ročně až 5 500 předčasných úmrtí) a snižovat kvalitu života v městských aglomeracích.
V rámci šetření se také často omezuje podpora regionální veřejné dopravy, což může vést k větší závislosti venkovských oblastí na automobilové dopravě a zhoršení dostupnosti služeb, škol či pracovních příležitostí.
Co je cesta vpřed? Inspirace ze zahraničí
Zahraniční zkušenosti ukazují, že cesta k udržitelnější dopravě vede přes kombinaci finančních pobídek, chytré regulace a masivních investic do veřejné dopravy a infrastruktury pro alternativní formy přepravy. Například v Nizozemsku stát v roce 2022 investoval 1,2 miliardy eur do rozvoje cyklistické infrastruktury, což vedlo k nárůstu podílu cyklistiky na celkové přepravě na 27 %.
Podobně v Německu vláda zavedla v roce 2023 dotaci až 9 000 eur na nákup nového elektromobilu a do konce roku 2024 plánuje zdvojnásobit počet veřejných nabíječek na 140 000. Výsledkem je, že podíl elektromobilů na nových registracích vozidel v Německu vzrostl z 8 % v roce 2021 na 18 % v roce 2023.
Česko má v těchto oblastech stále co dohánět, ale škrty v rozpočtu ministerstva dopravy by měly být vnímány spíše jako příležitost k přehodnocení priorit a k zahájení hlubších strukturálních změn.
Závěr
Škrty v rozpočtu ministerstva dopravy mohou být nutným krokem k ozdravení veřejných financí, samy o sobě však hlubší klimatické a environmentální problémy Česka nevyřeší. Experti se shodují, že je potřeba zásadní změna v přístupu — místo snižování výdajů pouze na silnice by mělo dojít ke zvýšení investic do veřejné dopravy, železnic, elektromobility a cyklistiky. Pouze komplexní přístup může přinést dlouhodobé snížení emisí, ekonomickou prosperitu a vyšší kvalitu života pro všechny občany.
