Rusko znovu rozšiřuje svůj vliv, přestože čelí vnitřním krizím

Nový impulz pro imperialistické touhy Ruska: Jeho sféra vlivu se přitom otřásá

V posledních letech jsme svědky nových geopolitických dynamik, které formují mezinárodní vztahy na východě Evropy a v postsovětském prostoru. Ruská Federace, pod vedením prezidenta Vladimira Putina, opětovně ukazuje své ambice rozšířit svůj vliv, což vyvolává obavy z nové vlny imperialistické politiky. Tento trend přichází v době, kdy se zdá, že Rusko čelí významným vnitřním i mezinárodním výzvám, které by mohly jeho aspirace výrazně komplikovat.

Ekonomické a politické otřesy

Navzdory ambiciózním plánům Kremlu se ruská ekonomika potýká s řadou problémů, včetně mezinárodních sankcí, poklesu cen ropy a zemního plynu, a nejistoty způsobené pandemií COVID-19. Tyto faktory mají značný dopad na ruský státní rozpočet a omezují možnosti vlády financovat své zahraničněpolitické ambice.

Politicky se Rusko snaží udržet kontrolu nad svými sousedy prostřednictvím různých metod: od vojenských intervencí a politického tlaku po ekonomickou nadvládu. Například situace na Ukrajině, kde Rusko anektovalo Krym a podporuje separatistické hnutí na východě země, neustále připomíná, jak daleko může Moskva zajít ve svých snahách upevnit svou sféru vlivu.

Rozkol mezi sousedy

Zatímco Rusko se snaží prohloubit svůj vliv, mnohé z jeho tradičních spojenců, jako jsou Bělorusko a Kazachstán, začínají vykazovat známky nespokojenosti s ruskou dominancí. Bělorusko, pod vedením Alexandra Lukašenka, čelí vnitřní politické krizi vyvolané obviněními z volebních podvodů a masivními protesty, které Moskva nervózně sleduje.

Kazachstán, který se dlouho považoval za klíčového spojence Ruska ve střední Asii, také projevuje známky touhy po větší politické a ekonomické nezávislosti. Nedávné reorganizace v politickém vedení a snahy diverzifikovat ekonomiku ukazují, že Astana hledá cesty, jak se osvobodit od přílišné závislosti na Rusku.

Mezinárodní izolace?

Mezinárodně se Rusko ocitá čím dál více izolováno. Vztahy s Západem jsou na bodě mrazu, a i když Rusko hledá nové partnery, například v Asii a na Blízkém východě, není jasné, zda tyto nové aliance mohou plně kompenzovat ztrátu tradičních ekonomických a politických vazeb s Evropou a USA.

V této souvislosti se zdá, že Putinovy imperialistické ambice jsou jakýmsi pokusem o reafirmaci ruské moci a vlivu v globálním měřítku. Avšak vnitřní ekonomické problémy a rostoucí napětí uvnitř jeho sféry vlivu naznačují, že tento nový impulz může být spíše projevem slabosti než skutečné síly.

V nadcházejících letech bude zajímavé sledovat, jak se budou vyvíjet ruské zahraniční a domácí politiky, a zda Moskva najde způsob, jak překonat tyto výzvy, aniž by musela přistoupit k dalšímu rozšiřování svého již tak kontroverzního vlivu.