V posledních týdnech se v českých médiích a na sociálních sítích rozhořela debata o cenách pohonných hmot. Středem pozornosti není nikdo jiný než bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která se výrazně pustila do boje proti pumpařům, tedy provozovatelům čerpacích stanic. Schillerová veřejně obviňuje pumpaře z přehnaného zdražování a vyhrožuje možností státní regulace ceny benzínu a nafty. Její „bububu“ na pumpaře vyvolalo silnou odezvu nejen mezi podnikateli, ale i mezi spotřebiteli a politiky. O co přesně jde? Jaké jsou reálné dopady cen pohonných hmot na české domácnosti? A má stát skutečně možnosti, jak ceny regulovat? Na to se podíváme podrobně v následujících sekcích.
Jak Schillerová útočí na pumpaře: Argumenty a mediální vystoupení
Alena Schillerová v roce 2024 několikrát ostře vystoupila proti provozovatelům čerpacích stanic. Podle jejích slov pumpaři „uměle udržují vysoké ceny“ a „vydělávají na úkor lidí“. Ve svých mediálních vystoupeních opakovaně tvrdila, že marže čerpacích stanic jsou nepřiměřeně vysoké a že stát by měl zvážit zavedení cenových stropů.
V rozhovoru pro Českou televizi z května 2024 uvedla: „Pokud nedojde k nápravě a pumpaři budou dál zvyšovat ceny, budu prosazovat zavedení maximálních cen pohonných hmot.“ Podobná slova zazněla i na jejím populárním facebookovém profilu, kde ji sleduje přes 120 000 lidí. Schillerová zde sdílela grafy s vývojem cen a vyzývala vládu, aby „začala jednat v zájmu obyčejných lidí“.
Její výstupy získaly značnou pozornost médií — podle monitoringu Newton Media se v období od 1. dubna do 15. května 2024 objevila slova „Schillerová“ a „pumpaři“ v českých médiích více než 2200krát. Tento mediální tlak způsobil, že se otázka cen pohonných hmot stala jedním z hlavních politických témat jara 2024.
Realita cen pohonných hmot v Česku v roce 2024
Abychom pochopili, o co v debatě skutečně jde, je nutné podívat se na konkrétní čísla. Podle dat společnosti CCS byla průměrná cena benzínu Natural 95 v Česku v polovině května 2024 40,20 Kč za litr, zatímco nafta stála průměrně 38,50 Kč za litr. Pro srovnání — v květnu 2023 byla průměrná cena benzínu 36,80 Kč a nafty 32,90 Kč.
Zdražení je tedy u benzínu zhruba o 9 % a u nafty o téměř 17 %. Hlavní příčiny tohoto růstu jsou na první pohled zřejmé: - Zvýšení ceny ropy Brent na světových trzích (v květnu 2024 překročila hranici 90 dolarů za barel, což je nejvíce od října 2023), - Slabší kurz koruny vůči dolaru (za poslední rok oslabila o cca 7 %), - Opětovné zvýšení spotřební daně z nafty od ledna 2024 o 1,50 Kč/litr.Kolik z této částky však opravdu inkasují pumpaři? Podle analýzy Ministerstva financí z dubna 2024 tvoří průměrná marže čerpacích stanic asi 1,60 Kč na litr benzínu a 1,30 Kč na litr nafty. Zbytek ceny tvoří především daně (DPH, spotřební daň — v součtu až 60 % ceny) a nákupní cena pohonných hmot.
Marže pumpařů v kontextu: Mýty a fakta
Schillerová často argumentuje tím, že „marže pumpařů jsou neúnosné“. Ale jaká je realita? Podívejme se na srovnávací tabulku, jak se marže vyvíjely v posledních letech:
| Rok | Průměrná marže benzín (Kč/l) | Průměrná marže nafta (Kč/l) |
|---|---|---|
| 2020 | 1,10 | 1,00 |
| 2021 | 1,30 | 1,20 |
| 2022 | 1,50 | 1,40 |
| 2023 | 1,60 | 1,30 |
| 2024 (květen) | 1,60 | 1,30 |
Z tabulky je patrné, že marže pumpařů sice mírně narostly, ale rozhodně nejde o dramatický skok, jak často tvrdí političtí kritici. Provozovatelé čerpacích stanic navíc upozorňují, že marže musí pokrýt nejen zisk, ale i rostoucí náklady na energie, mzdy, servis technologií či bezpečnostní opatření. Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) v roce 2023 zkrachovalo v Česku 27 menších čerpacích stanic právě kvůli tlaku na marže a vysokým provozním nákladům.
Mezinárodní srovnání: Jsme dražší, nebo levnější?
Schillerová často zmiňuje, že Češi platí za pohonné hmoty „nepřiměřeně vysoké ceny“. Jak je to ovšem v porovnání se sousedními státy? Podívejme se na aktuální evropský průměr (květen 2024):
| Země | Benzín (Kč/l) | Nafta (Kč/l) |
|---|---|---|
| Česká republika | 40,20 | 38,50 |
| Polsko | 38,70 | 36,80 |
| Slovensko | 41,80 | 39,50 |
| Německo | 46,00 | 44,80 |
| Rakousko | 41,00 | 39,70 |
Z tabulky je patrné, že Česká republika se pohybuje v evropském průměru. Benzín je zde levnější než v Německu či na Slovensku, nafta je o něco dražší než v Polsku, ale levnější než v Německu. Důvody rozdílů jsou různé: daňová politika, kurz měny, infrastruktura nebo konkurenční prostředí.
Hlavní rozdíl oproti Polsku je nižší spotřební daň, kterou polská vláda v roce 2022 i 2023 několikrát dočasně snižovala kvůli energetické krizi. V Německu jsou naopak daně jedny z nejvyšších v EU.
Regulace cen pohonných hmot: Co stát může a nemůže?
Schillerová hrozí zavedením cenových stropů. Jaké jsou však reálné možnosti státu? Podle českého právního řádu může vláda v mimořádných situacích (např. stav nouze) skutečně stanovit maximální ceny některých základních komodit, včetně pohonných hmot. V praxi se však k tomuto kroku sahá výjimečně – naposledy v ČR v 90. letech.
Ekonomové upozorňují, že zavedení stropů obvykle vede k nedostatku zboží, poklesu kvality služeb a vzniku černého trhu. Stačí připomenout situaci v Maďarsku v letech 2022–2023, kdy vláda zavedla cenový strop na benzín. Výsledek: některé čerpací stanice zavřely, u jiných se tvořily dlouhé fronty a kvalita služeb klesla.
Podle ekonomického modelu České spořitelny by při zavedení stropu na 35 Kč/litr u benzínu došlo k výpadku příjmů státního rozpočtu o více než 7 miliard Kč ročně a k omezení dostupnosti pohonných hmot, zejména v malých obcích. Česká asociace petrolejářů proto varuje, že regulace by poškodila hlavně menší a nezávislé pumpaře, kteří už nyní bojují o přežití.
Dopady na domácnosti a podnikatele: Kdo platí účet?
Vysoké ceny pohonných hmot mají dopad na celý řetězec — od koncových spotřebitelů přes podnikatele až po stát. Podle výzkumu STEM/MARK z dubna 2024 vnímá 67 % českých domácností zdražení pohonných hmot jako zásadní problém pro svůj rozpočet. Pro rodinu, která měsíčně spotřebuje průměrně 120 litrů pohonných hmot, znamená letošní nárůst cen navýšení výdajů o zhruba 400–500 Kč měsíčně oproti loňsku.
Pro dopravní firmy, taxislužby nebo rozvážkové služby může jít o navýšení nákladů v řádu desítek tisíc korun měsíčně. Některé firmy proto už začaly zvyšovat ceny dopravy pro zákazníky. Průzkum mezi členy Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia ukázal, že 58 % dopravců plánuje do konce léta 2024 navýšit ceny svých služeb.
Zároveň však stát vybírá na daních z pohonných hmot významné částky: v roce 2023 to bylo více než 90 miliard Kč (z toho 65 miliard ze spotřební daně a 25 miliard z DPH). Každé navýšení ceny tedy znamená také vyšší příjmy pro státní rozpočet.
Shrnutí: Co dál s debatou o pumpařích a cenách pohonných hmot?
Schillerová svými mediálními výpady proti pumpařům rozvířila debatu o cenách pohonných hmot, která rezonuje napříč společností. Fakta však ukazují, že marže čerpacích stanic jsou v evropském kontextu spíše průměrné a hlavní část ceny tvoří daně a nákupní cena ropy. Regulace cen by pravděpodobně vedla k dalším problémům: nedostatku pohonných hmot, zavírání menších stanic i poklesu kvality služeb.
Zdražování pohonných hmot je reálný problém pro domácnosti i firmy, ale jeho řešení spočívá spíše v dlouhodobých opatřeních – například v podpoře konkurence, snížení daňové zátěže, investicích do alternativních pohonů nebo podpoře veřejné dopravy. Politické „bububu“ je sice mediálně vděčné, ale skutečné řešení je složitější než jednoduché hledání viníka mezi pumpaři.
