Bývalý prezident Spojených států Donald Trump se v posledních měsících znovu ostře vymezil vůči Severoatlantické alianci (NATO). Jeho výroky vyvolaly rozruch nejen mezi evropskými spojenci, ale i v samotných řadách amerických politiků. Trump opětovně zpochybnil smysl amerického závazku ke kolektivní obraně a tentokrát nenechal na pokoji ani Německo, dříve často označované za „Rolls-Royce mezi spojenci“. Co stojí za jeho nespokojeností a jaké konkrétní dopady může mít jeho postoj na budoucnost NATO? Pojďme se podívat na aktuální fakta, čísla a kontexty, které za těmito výroky stojí.
Trumpova kritika: Proč mu dochází trpělivost s NATO?
Donald Trump už během svého prvního prezidentského mandátu (2017–2021) kritizoval evropské spojence za „neférové“ rozdělení finančních nákladů na obranu. V roce 2024, kdy opět kandiduje na prezidenta, tato kritika zesílila. Podle Trumpa platí USA příliš mnoho na obranu Evropy, zatímco většina evropských členů NATO stále nedosahuje dohodnutého cíle – vydávat alespoň 2 % HDP na obranu.
Podle nejnovějších údajů ze zprávy NATO z června 2024:
- 23 z 32 členů NATO by mělo letos dosáhnout 2% hranice (oproti 9 v roce 2014) - Německo, tradičně kritizované pro nízké výdaje, letos poprvé překročí 2 % HDP (přesně 2,1 %) - USA stále vynakládají cca 3,5 % HDP – téměř 900 miliard dolarů ročně na obranuTrump však argumentuje, že samotné procento nestačí a že Evropa je stále „bezplatným pasažérem“ americké ochrany. Jeho poslední výroky dokonce naznačují, že USA by nemusely automaticky bránit „neplatiče“ v případě napadení – což je v přímém rozporu s článkem 5 Severoatlantické smlouvy.
Německo: Z „Rolls-Royce“ mezi spojenci na pranýři
Německo bylo dlouho považováno za klíčového spojence USA v Evropě. Barack Obama označil německo-americké vztahy za „Rolls-Royce mezi spojenectvími“. Přesto právě Německo bylo terčem Trumpových opakovaných výpadů.
V čem je problém? Německo sice v roce 2024 poprvé splní 2% závazek, ale dlouhodobě patřilo k největším „dlužníkům“ v rámci NATO. Například v roce 2019 vydávalo jen 1,3 % HDP na obranu, což v absolutních číslech znamenalo deficit v řádu desítek miliard eur oproti závazkům. Navíc podle Trumpa Německo nadále spoléhá na americkou jadernou ochranu a infrastrukturu.
Srovnání obranných výdajů vybraných členů NATO v roce 2024:
| Země | Výdaje na obranu (% HDP) | Výdaje v mld. USD |
|---|---|---|
| USA | 3,5 % | 890 |
| Velká Británie | 2,3 % | 73 |
| Německo | 2,1 % | 66 |
| Francie | 2,0 % | 54 |
| Česko | 1,9 % | 6 |
Tato čísla ukazují, že ačkoli Německo v absolutních číslech vydává na obranu nejvíce v Evropě, stále je výrazně za USA nejen v poměru k HDP, ale i v celkovém objemu prostředků. Trumpovi vadí právě tato disproporce a neochota některých evropských států převzít větší díl odpovědnosti.
Hrozba ochabnutí amerických garancí: Co by to znamenalo?
Trumpovy výroky o podmíněnosti americké obrany evropských spojenců vyvolávají v Evropě obavy z tzv. „decouplingu“ – tedy oslabení nebo dokonce rozvázání amerických bezpečnostních garancí. Již v roce 2020 provedl Pew Research Center průzkum mezi Evropany: 59 % Němců a 51 % Francouzů tehdy vyjádřilo pochybnosti o tom, že by USA skutečně přišly Evropě na pomoc v případě napadení.
V současnosti je situace ještě napjatější kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Evropa výrazně zrychlila zbrojení, ale stále není připravena plně nahradit americkou vojenskou sílu. USA mají v Evropě přes 100 000 vojáků, stovky tanků a desítky leteckých základen. Americké jaderné zbraně jsou rozmístěny v pěti evropských státech v rámci tzv. „nuclear sharing“.
Podle analytiků by oslabení amerických závazků mohlo vést k:
- větší nestabilitě v regionu - zvýšeným výdajům evropských států na obranu (odhad +150 mld. USD ročně) - možnému jadernému zbrojení některých evropských států (Polsko, Německo) - oslabení globální pozice Západu vůči Rusku a ČíněReakce evropských spojenců: Zrychlená militarizace a hledání alternativ
Trumpova rétorika motivovala evropské státy k rychlejšímu navyšování obranných rozpočtů a hledání vlastních řešení. Například Polsko v roce 2024 investuje rekordních 4,2 % HDP do armády – nejvíce v NATO. Česká republika navýšila výdaje na obranu o 30 % oproti roku 2022 a plánuje dosáhnout dvou procent už letos.
Evropská unie mezitím rozvíjí vlastní obranné projekty, jako jsou PESCO (Permanent Structured Cooperation) nebo EDF (European Defence Fund), byť jejich vojensko-strategický význam je stále omezený. Francie navrhuje vytvoření „evropského pilíře“ v NATO, Německo prosazuje společné nákupy zbraní a vyšší interoperabilitu armád.
Srovnání růstu obranných výdajů v letech 2022–2024:
| Země | 2022 (% HDP) | 2024 (% HDP) | Růst (%) |
|---|---|---|---|
| Polsko | 2,4 | 4,2 | +75 |
| Německo | 1,5 | 2,1 | +40 |
| Česko | 1,3 | 1,9 | +46 |
| Francie | 1,9 | 2,0 | +5 |
Tato čísla ukazují nebývalou dynamiku v evropském zbrojení – většina států však stále dohání dlouhodobé podfinancování.
Trump a NATO: Co může přinést další americké prezidenství?
Možný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu by znamenal zásadní změnu v americko-evropských vztazích. Hrozba odchodu USA z NATO sice není pravděpodobná (americký Kongres by takový krok musel schválit), ale Trump by mohl blokovat rozhodovací procesy v alianci či omezit americkou vojenskou přítomnost v Evropě.
Některé americké think-tanky upozorňují, že Trumpův přístup by mohl Evropu donutit k větší samostatnosti, ale zároveň zvýšit riziko ruského nátlaku. V roce 2023 například RAND Corporation spočítala, že bez USA by evropské armády v konvenčním konfliktu s Ruskem vydržely bránit východní křídlo NATO maximálně 3–4 týdny.
Trumpovi kritici tvrdí, že jeho rétorika nahrává ruské propagandě a podrývá jednotu Západu. Na druhou stranu část republikánských voličů v USA podporuje snížení amerických závazků v zámoří a větší důraz na domácí politiku.
Shrnutí: Budoucnost NATO v době nejistoty
Trumpovy opakované útoky na evropské spojence a zpochybňování základních principů NATO jsou signálem, že aliance vstupuje do nové éry nejistoty. Ačkoliv evropské státy rychle navyšují zbrojní rozpočty a snaží se o větší samostatnost, stále jsou na americké vojenské síle existenčně závislé.
Klíčová fakta:
- 23 z 32 členů NATO v roce 2024 dosáhne 2% hranice HDP na obranu - Německo poprvé překročí 2 % HDP, přesto je terčem kritiky - Polsko je s 4,2 % HDP největším „zbrojícím“ státem NATO - Možné ochabnutí amerických garancí vyvolává v Evropě obavy a vede ke zrychlené militarizaciBudoucnost NATO bude záviset nejen na výsledku amerických prezidentských voleb, ale i na schopnosti Evropy přebírat větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Trumpova trpělivost s Evropou je na minimu – otázkou zůstává, zda je Evropa připravena na dobu, kdy by mohla být v obraně více odkázaná sama na sebe.
