.png)
Úvod
Summit Visegrádské čtyřky (V4), který se konal v červnu 2024 v Praze, měl původně sloužit jako platforma pro posílení středoevropské spolupráce a diskusi o strategických výzvách, kterým čelí celý region. Namísto toho však zasedání výrazně poznamenal spor o přístup k válce na Ukrajině. Výrazné rozdíly mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a jeho protějšky z Polska a Česka, včetně předsedy Senátu Miloše Vystrčila, nejen odhalily hluboké názorové rozpory, ale také zpochybnily jednotu tohoto tradičně pevného uskupení. Jaké jsou kořeny těchto neshod, jaké dopady může mít rozkol na další spolupráci V4 a jak se na situaci dívají jednotlivé členské státy? Podívejme se na aktuální dění podrobněji.
Kořeny sporu: Odlišný pohled na Ukrajinu a Rusko
Rozpory uvnitř V4 nejsou nové, ale s pokračující ruskou agresí proti Ukrajině se dále prohlubují. Maďarsko dlouhodobě udržuje odlišnou politiku vůči Rusku a Ukrajině, než jeho partneři v regionu. Zatímco Polsko i Česká republika patří k nejhlasitějším zastáncům vojenské a humanitární pomoci napadené Ukrajině, maďarský premiér Viktor Orbán opakovaně vyzývá k okamžitému příměří a dialogu s Moskvou, často i za cenu ústupků ze strany Kyjeva.
Podle údajů organizace IFW Kiel poskytlo Polsko Ukrajině od února 2022 do května 2024 vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 4,3 miliardy eur. Množství vypravených vlaků s municí a zbraněmi přes Polsko překročilo 2 500 souprav. Naproti tomu Maďarsko vojenskou pomoc Ukrajině téměř neposkytuje a zablokovalo několik evropských iniciativ na podporu Kyjeva, včetně 500milionového balíčku z Evropského mírového nástroje.
Orbánův postoj je v regionu vnímán jako příliš proruský. Pro srovnání, zatímco Varšava považuje ruskou agresi za přímou bezpečnostní hrozbu, Budapešť staví do popředí otázky energetické závislosti a vlastní menšiny na Ukrajině.
Průběh summitu a klíčové momenty střetu
Summit v Praze měl na programu témata obrany, energetiky, migrace a bezpečnosti v regionu. Diskuse se však brzy stočila k Ukrajině. Polský premiér Donald Tusk i český předseda vlády Petr Fiala dali jasně najevo, že podpora Ukrajiny je pro jejich země prioritou. Tusk prohlásil: „Nejde jen o Ukrajinu, jde o přežití Evropy v bezpečnostním smyslu.“ Předseda Senátu Miloš Vystrčil vyzval Maďarsko, aby „neblokovalo evropské snahy pomoci zemi, která byla napadena“.
Maďarský premiér Viktor Orbán na summitu zopakoval, že „Evropa potřebuje mír“ a že „další eskalace konfliktu nikomu neprospěje“. Podle přítomných diplomatů byla atmosféra jednání značně napjatá: polská delegace dokonce pohrozila, že v případě maďarského vetování dalších podpůrných kroků pro Ukrajinu opustí jednání. Vystrčil v rozhovoru po summitu označil maďarský postoj za „nepochopitelný v kontextu evropských hodnot“.
Jak se liší pozice jednotlivých zemí V4?
Neshody ve V4 lze dobře ilustrovat na konkrétních postojích vlád a veřejnosti. Zatímco Česko a Polsko volají po tvrdém postupu vůči Rusku, Maďarsko a částečně i Slovensko (zejména po nástupu Roberta Fica) razí smířlivější linii. Výzkum agentury Pew Research Center z května 2024 ukázal, že 72 % Poláků považuje vojenskou pomoc Ukrajině za „zcela nezbytnou“, zatímco v Maďarsku tento názor sdílí jen 22 % obyvatel. V Česku je podpora Ukrajiny stále vysoká, i když mírně klesla na 60 %.
Následující tabulka ukazuje hlavní rozdíly v přístupu zemí V4 k ukrajinské krizi:
| Země | Vojenská pomoc Ukrajině | Podíl obyvatel podporujících pomoc (%) | Postoj k sankcím proti Rusku |
|---|---|---|---|
| Polsko | Vysoká (4,3 miliardy eur) | 72 | Silná podpora |
| Česko | Střední (přes 1,2 miliardy eur) | 60 | Podpora |
| Slovensko | Omezená (po změně vlády výrazně klesla) | 35 | Neutrální až zdrženlivý |
| Maďarsko | Minimální | 22 | Omezená podpora, častá blokace |
Data jasně ukazují, že Maďarsko je v rámci V4 osamocené, pokud jde o ochotu poskytovat vojenskou podporu Kyjevu.
Dopady rozkolu na budoucnost Visegrádu
V4 vznikla v roce 1991 s cílem koordinovat evropskou integraci a společné zájmy regionu. Za více než tři dekády se skupina několikrát ocitla v krizi, nikdy však nebyla jednotnost ohrožena tak zásadně, jako nyní. Dlouhodobé spory o přístup k Rusku a Ukrajině mohou vést k trvalému ochlazení spolupráce.
Analytici upozorňují, že V4 ztrácí vliv v EU právě kvůli neschopnosti vystupovat jednotně. Například v roce 2023 se skupině nepodařilo prosadit společnou pozici k migrační politice ani k energetické transformaci. Pokud by pokračovala maďarská blokace, hrozí, že spolupráce V4 se omezí jen na formální úroveň nebo se přesune do méně politicky citlivých oblastí, jako je věda nebo kultura.
Podle průzkumu STEM z června 2024 považuje 58 % Čechů V4 za „málo důležitou“ pro bezpečnost ČR, přičemž ještě v roce 2020 to byla pouze třetina populace.
Mezinárodní reakce a širší kontext
Rozkol uvnitř V4 nezůstal bez odezvy v Evropské unii ani mezi spojenci v NATO. Německo, Francie i Spojené státy opakovaně vyzývají k jednotě střední Evropy ve vztahu k Rusku. Americká ambasáda v Praze vydala po summitu prohlášení, v němž ocenila „pevné postoje Polska a Česka“ a zároveň „vyjádřila znepokojení nad maďarsským postojem, který komplikuje společnou evropskou politiku“.
V širším kontextu je vidět, že ruská invaze na Ukrajinu rozděluje nejen V4, ale i další evropské státy. Například Rakousko a Bulharsko mají také zdrženlivější postoj, zatímco skandinávské země či Pobaltí patří k největším zastáncům tvrdých sankcí. Maďarsko ovšem zůstává výjimečné v tom, že opakovaně blokuje evropská rozhodnutí – v roce 2023 použilo veto proti šesti společným deklaracím EU na podporu Ukrajiny.
Osobnosti v centru dění: Orbán, Tusk, Vystrčil
Spor na summitu V4 byl také střetem výrazných osobností. Viktor Orbán se profiluje jako lídr „suverénní maďarské politiky“ a buduje image politika, který hájí národní zájmy i za cenu izolace. Donald Tusk, navrátivší se do premiérského úřadu, se naopak prezentuje jako zastánce evropské jednoty a podpory Ukrajiny. Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil je v posledních měsících výrazným hlasem pro tvrdý postoj vůči Rusku a aktivní pomoc Kyjevu.
Například Vystrčil při jednáních několikrát veřejně konfrontoval Orbána s tím, že „nelze přehlížet utrpení napadených a porušování mezinárodního práva“. Tusk na summitu prohlásil: „Visegrád není klubem pro přehlížení ruské agrese.“ Tyto výroky ukazují, že střet není jen o politice, ale i o hodnotách, které jednotliví lídři prosazují.
Závěr: Budoucnost V4 ve stínu války na Ukrajině
Summit v Praze jasně ukázal, že V4 je v otázce Ukrajiny rozdělená jako nikdy předtím. Maďarsko se svou proruskou rétorikou a blokacemi dostává do konfliktu nejen s Polskem a Českem, ale i se zbytkem EU. Pro budoucnost V4 to znamená, že spolupráce bude pravděpodobně pokračovat spíše na bilaterální nebo tematicky omezené úrovni.
Jestliže byla V4 v minulosti symbolem regionální solidarity, dnes je obrazem rozdělené Evropy tváří v tvář ruské agresi. Vývoj v příštích měsících ukáže, zda se podaří najít společnou řeč, nebo zda se Visegrád stane přežitkem minulosti, který nedokáže reagovat na nové bezpečnostní výzvy.
